Září 2010

Yaoi poesy

28. září 2010 v 21:24 | Smajli |  Deníček
yaoi
No jo, tak se opět asi po týdnu hlásím... Kromě toho, že jsem zase posunula cifru svého věku o rok se nic zajímavého nestalo. A vlastně ani tohle nebylo zajímavé. Škola už zase jede v šíleném tempu a lá "nestíhám, nestačím", což dokazuje to, že jsem ve všech předmětech neuvěřitelně tupá a že se zase budu ty tři dny, které zbývají do víkendu, modlit, aby mě proboha někdo nevytasil. Vůbec teď nemám náladu na učení a vlastně skoro na nic, prožívám jakési období apatie, ze které mě máloco dokáže vytrhnout... uff, už aby byly zase nějaké prázdniny (a jo, jsem si vědoma, že jedny právě skončily =D). Jinak, abych se taky dostala k nadpisu, před chvilkou jsem si z nudy tak trochu psala a nakonec z toho vznikla totálně zhovadělá básnička o yaoi... Dávám vám ji sem proto, abyste viděli, jak to se mnou jde z kopce =D A ty rýmy se skoro nerýmují, v poslední době ztrácím formu v jakékoli tvůrčí činnosti ;_;'

Když dvě nahá chlapecká těla,
Jsou pro tebe představa skvělá,
Těla spojená nezměrnou vášní,
I když ostatním se to zdá zvláštní.

Já dím - tehdy moje srdéčko zpívá,
Když jeden kluk druhého líbá,
Když jsou si dva muži tak blízcí,
A vzhledem žádní hnusáci slizcí.

Však yaoi mě baví - i psát i číst!
A každý může si být zcela jist,
Že se ho nevzdám jenom tak snadno,
A urážet přede mnou yaoi? Není radno!

Jsou tu i lidé, kteří to neumí chápat,
Ty nechávám v nevědomosti tápat,
Jak se můžu k tomuhle žánru vracet,
A že se jim chce ze mě zvracet.

Že yaoi je hnus a já úchylná stvůra,
Že možná by pomohla odvykací kúra.
Já ale říkám - kdo se ptal na váš názor?
A s těmi urážkami - pozor!

Teď žádný takový komentář na místě nebyl,
A takhle úzkoprse může soudit jen debil.
Ze všech anti-yaoistů já si nedělám pranic,
Ať v podobě heteráků či nadržených samic.

Já fandím gayům a yaoi a slashi,
Tomu, z čeho se dnešní lidé plaší.
A i když ne vždy je dobrá odezva,
Já pravím všem - yaoi je bezva!

Kterak si Smajli přivolala nemoc

20. září 2010 v 20:26 | Smajli |  Deníček
... aneb dávejte pozor na to, co si přejete - mohlo by se to splnit.

flu
To se mi zas jednou něco podařilo. Chodím si takhle dva týdny hezky do školy a nějak mě to přestane bavit. V duchu nadávám na množství učiva a říkám si, jak by mi bodlo zůstat pár dní doma. Kéž bych tak chytla nějakou nemoc. A BUM, dva dny nato cítím neblahé pálení v krku. Co za to mohlo víc? Moje unáhlené přání nebo fakt, že jsem začátkem víkendu trošku podcenila večerní počasí? Nejspíš oboje. Výsledkem je nepříjemný kašel a neuhasitelné plameny v hrdle, které nedokáže zmírnit žádný nápoj, studený či teplý a navíc ani nějaké cucací pilulky s anýzem a tymiánem. Před chvilkou jsem vystřelila poslední náboj v podobě mých osvědčených a oblíbených Hallsek, tuším s mentolem, však žel bohu, ty bonbóny tak pěkně osvěžují dech, že mi na stolku zbyl pouhý jeden čtvereček =D Tak uvidíme... zítra to zřejmě ještě zkusím vyležet, ale ve středu už budu muset do školy, protože na dalekosáhlé důsledky nekonečného dopisování látky nechci ani pomyslet =( Ale jsou na tom lidi i hůř, což mě utěšuje. Například moje spolužačka se zápalem plic, kterou teprve dneska pustili z nemocnice. Vlastně si ještě nemám tak moc co stěžovat. Leč co je horší, místo abych se aspoň v době lazaření učila a snažila se dohnat mezery, to už raději sleduji stáhnuté filmy, takže až zas vlezu do třídy, budu vykotlaná jak ten dub. No, zítra se musím vážně na tu biologii podívat, skončila jsem u charakteristiky kořenonožců. Plus děják, chemie... fakt nechápu, na co tolik stresu. Stejně člověk dneska nedostane žádné místo bez nějakých konexí. Nebo teda aspoň většinou. Bohužel mám navíc špatnou zprávu a to, že moje psaní kapitolovky zatím ustálo na mrtvém bodě =D Snad mě políbí nějaká múza, ale mohla by si pospíšit...
Takže pěkně choďte do školy, učte se a hlavně vážně dávejte bacha, co si přejete =D

Odpusť

12. září 2010 v 22:21 | Smajli |  Jednorázové
Po dlouhé době nějaká jednorázovka. Nevím, jestli se vám bude líbit, ale mě se nelíbí =D

Varování: yaoi
Pairing: NaruSasu

Jo a jestli vás překvapí role Naruta, tak mi věřte, že konec byl původně plánovaný jinak =D Jo, časy se mění... taky se divím, jak jsem to mohla zakončit právě takhle.

Moje blogová historie

7. září 2010 v 18:19 | Smajli |  Úvahy
... aneb vzpomínky sentimentální blogerky

Tak jsem dneska zavítala na blog Mišky a co tam nenajdu =) Článek o začátcích s blogem. A k čemu to samozřejmě vedlo? K zamyšlení nad svojí vlastní historií, co se týče blogu.cz. Překvapivě z toho vznikl poměrně dlouhý výžblebt, který shrnuje působení Smajlinky Smoulinky, později zvané pouze Smajli na jejích dvou blozích. Zjistila jsem, že jsem jakýsi blogový veterán, který toho už hodně pamatuje =D Nikoho nenutím číst =)

Začalo to tak, jak by to nikdo z vás určitě nečekal. Nevzpomínám si už, kdo mi pověděl o možnosti tvorby vlastních stránek na blogu cé zet nebo kdo mě naučil udělat si zde vlastní stránku. Byla jsem to já sama nebo mi to někdo řekl? To už vážně nevím. Zato si vzpomínám naprosto přesně, za jakým účelem vznikl můj první blog. Bylo to za účelem vytvoření stránek pro studentskou radu jednoho webu, na kterém dodnes působím jako učitelka drahých kamenů (až příště bude registrace, tak vás naverbuju =D). Jelikož ten web úzce souvisí s knihami Harryho Pottera, žádný div, že název mého prvního blogu byl bradavice-str. Zkratka STR jako studentská rada, to vám asi už došlo =D… No, nutno poznamenat, že chudák staroušek bloček nikdy nesplnil své původní poslání a pro E-Bradavice tuším někdo vytvořil jiné stránky.
Ale přesto blog nezmizel z databáze. Nechala jsem si ho pro zábavu a této volby nikdy nepřestanu litovat, protože díky blogu se mi rozšířily obzory, poznala jsem mnoho nového, negativního i pozitivního, našla si několik přátel, se kterými se nikdy nesetkám a zabila blogováním… no, ať nežeru… čtvrtinu svého volného času. Matně si vzpomínám, že jsem nejprve přidávala články (no… ehm… články =D spíš bych to nazvala zkopírované obrázky z googlu), týkající se magie, tudíž obrázky draků, vlkodlaků, něco asi i z HP… ale pak jsem brzy narazila na své první internetové kamarádky a holky, které jsem tehdy velice obdivovala a tak trochu obdivuji dodnes, ačkoli už ani jedna z nich nebloguje. Každopádně, zmíněné blogerky se zabývaly tématikou Witch. A co se nestalo? Pochopitelně jsem se toho chytila a začala dlouhá a šťastná éra Cornelie, Caleba, Will, Taranee, Irmy a Hay Lin. Psaly se příběhy, přidávaly se obrázky, bleskovky, diplomy, designy, soutěže… a všechno o Witch =) Takové blogy byly tenkrát v módě a byla jich spousta. Navštěvovali jsme se navzájem a rádi, přidávali jsme komentáře, protože se nám líbily články, ne proto, že bychom to brali jako "povinnost SBéček". V mojí paměti byly tyhle časy… nerada to přiznávám… vlídnější a přátelštější než jsou dneska, kdy podle mě hodně platí jakési výměnné pravidlo "okomentuju ti článek, když ty okomentuješ ten můj"…
No, všechno ale jednou končí a tak se stalo, že i můj starý blog byl zmražen a zapomenut. Začalo to tím, že holky, ke kterým většina tehdejších blogů vzhlížela, se začaly z Witch přeorientovávat na anime Naruto. Nejdřív jsem tohle japonské anime, které dnes bezmezně zbožňuji, nesnášela a odsuzovala, protože jsem o něm nic nevěděla a tudíž se články mých oblíbenkyň změnily na cosi nesrozumitelného s divnými jmény divných postav a ujetými obrázky. Jenže já se vždycky dala snadno ovlivnit a po skouknutí prvních pěti epizod si mě Naruto získal. A tak to přišlo, že tři hlavní witch-blogy skončily a vznikly nové naruto-blogy. Můj blog o Witch se ještě pár měsíců držel, protože je pro mě těžké se odpoutat od starých věcí. Ale samozřejmě, konec byl nevyhnutelný a na podzim roku 2007 se z bradavic-str stala neužitečná mrtvolka =D Časem z nich byla vymazána i podstatná většina článků a dneska už byste si tam moc nepočetli =D
Jenže s každým koncem také něco začíná a tak konec mého starého blogu znamenal zároveň také začátek nového a ten zatím přežil až do dnešního dne. Jak se vyvíjely články asi netřeba zdůrazňovat, ostatně, to si můžete přečíst sami. I tento blog prošel několika reformami, krizemi i radostným obdobím a pomalu dospívá ke svému nevyhnutelnému konci. Zhruba za měsíc bude slavit krásné tříroční výročí, takže k tomu se vyjádřím později. Kupodivu zde tématika Naruta vydržela dodnes, žádné jiné anime tady nenajdete. Byly to krásné časy, v době, kdy se ještě nevědělo, kdo se skrývá pod Tobiho maskou, v době, kdy se pouze spekulovalo, zda je Yondaime skutečně Narutův otec či nikoliv, kdy byla Jirayiova, Itachiho nebo dokonce Asumova smrt absolutní novinkou, kdy zničení Konohy a Peinův konec bylo ještě daleko v nedohlednu (a kdy ještě Smajli nevěděla nic o yaoi chňa =D). Byly to časy, kdy psaní článku znamenalo sednout k počítači a s úsměvem a radostí se pustit vyhodnocovat nějaký test, najít zajímavý obrázek nebo jen tak něco plácnout, ale především to vše bylo psáno s pocity naplnění a spokojenosti. Bylo to tenkrát, když jsem se těšila, až navštívím stránky svých SB (neberte to špatně, ne že bych se teď netěšila, ale tehdy byl na blozích jen Naruto, takže jsem články hltala, dneska už je to samej Bleach =D), když jsem ráno spěchala nahlédnout, co je všude nového. Tenkrát ale bylo všechno jednodušší a snazší. Tenkrát ještě neexistovaly volitelné horní a dolní boxy, pod články se vám nezobrazovalo tolik reklam a písničky na blog si uměl dávat málokdo.
Myslím, že už prvním rokem života naruta-by-smajli postupně skončily s blogováním všechny tři holky, které mě k tomuto žánru přivedly a já musím ne poprvé a asi ne naposled znovu vzdát čest Dajance, Alushence a iThe, kterým se podařilo ovlivnit do jisté míry můj život a přinést do něj jednak spoustu radosti a některé důležité změny. Věrných SBéček, po kterých se mi stýská, bych zde mohla vyjmenovat tucet, ale jejich jména by vám asi nic neřekla. Časem odpadávalo stále více a více mých internetových přátel, další přibývali a zase mizeli z mého života, někteří v něm zanechali hlubší stopu, někteří slabší. V poslední době těch odchozích SBé je více, než příchozích a já si říkám - není taky čas odejít?


Naděje umírá poslední - upoutávka

4. září 2010 v 17:40 | Smajli |  Naděje umírá poslední
Tak jo, původně jsem si říkala, že to sem dám až později... ale nějak byla dneska nálada, takže to máte tady už teď. Na rovinu vám říkám, že ten příběh ještě nemám dokončený a bláhově doufám, že mi komentáře nadšených čtenářů (ach ta naivita...) pomůžou dokončit psaní a nedopadne to jako s Killingem. Takže tady malá upoutávka na kapitolovku, o které jsem tady už hovořila:

Šestnáctiletý neoblíbený blonďáček Naruto válčí se svým osudem, který z něj dělá třídního outsidera a který ho donutil projít si životem v dětském domově. Bojuje se školním prospěchem, bojuje o začlenění se mezi spolužáky a v neposlední řadě ho trápí láska.
Sasuke je o rok starší než Naruto a na první pohled se od sebe oba chlapci liší snad ve všem. Sasuke je hvězdou školy, je oblíbený, vyhledávaný a také velice arogantní. Jeho chování je poznamenané prožitou hrůzou z dětství.
Oba jako by byli určení k tomu, aby se stali nepřáteli. Ale co když zasáhne láska? Dokáží chlapci překonat překážky v jejich rozdílnosti, strach z posměchu ostatních spolužáků a také krutý osud v podobě Sasukeho bratra?

Láska, romantika, školní prostředí, ale také drama a smutek, již brzy v příběhu:

Naděje umírá poslední.


naděje umírá poslední - upoutávka

A ještě takový malinký trailer =D


Více pod peretextem...

39. design - Back to school

1. září 2010 v 10:27 | Smajli |  Designy
Mňa jebně!!! =D Bože, to je hrůza, dneska jsem skoro nevstala... novinky ze školy šílený... nový pravidla šílený... staří učitelé šílení... prostě šílený je dneska všechno, včetně tohohle designu =) Nemůžu říct, že jsem se na něm nevyblbla, i když to tak nevypadá (a nebo právě naopak =D). A všimli jste si? Už druhej design bez Uchihů! =D No, ale nebojte, nezbavíte se jich, napravím to v příštím dessu =) Nevím, čím to, ale vůbec už nějakou dobu nemám náladu na dlouhý vykecávání... asi proto, že tenhle blog upadá, ztrácí návštěvnost a zřejmě se blíží ke konci svého dlouhého a naplněného života =D

Tak se držte lidi =)

39. design