Naděje umírá poslední - 16. kapitola

31. ledna 2011 v 7:02 | Smajli |  Naděje umírá poslední
naděje umírá poslední - upoutávka
Tak jo, v téhle kapitole se možná i něco naučíte, Naruto bude poslouchat Seana Kingstona a Sasuke se odhalí jako kuchař =D Endžoj ;)


Kapitola XVI.


Zhluboka se nadechl, prsty si prohrábl vlasy, nasadil úsměv a vešel do chodby, kde si Bret mohl vyštěkat hlasivky. Ještě si rychle přejel špičkou jazyka po rtech a otevřel dveře. Za nimi stál Sasuke Uchiha a Narutovi se jako vždycky na chvilku zastavil dech v hrudi. Sasuke vypadal samozřejmě naprosto dokonale. Ruce měl v kapsách tmavých džínových tříčtvrťáků, na sobě úplně jednoduché černé tričko, na nohou temně šedivé plátěné boty, na zápěstí široký hnědý kožený náramek a kolem krku tenký proužek černé kůže s růžovým kamínkem, který zřejmě nikdy nesundaval. Jeho uhlové oči se na okamžik střetly s Narutovýma modrýma.
"Ahoj Naruto." Pozdravil klidně.
"A-ahoj." Oplatil mu blonďák a přinutil se nezírat na něj tak toužebně, "pojď dál.". Ustoupil o krok, aby mohl Sasuke projít. Jakmile se za nimi zaklaply dveře, Sasuke překvapeně podklesl pod váhou psího těla, když se mu velký vlčák opřel předními packami o ramena a nadšeně mu začal olizovat obličej. "Brete, nech toho, fuj!" okřikl psa Naruto a ten sice klesl zpět na všechny čtyři, nepřestával ale na Sasukeho dorážet, očichával ho, radostně štěkal a vrtěl ocasem.
"To takhle vítá všechny jo?" otázal se trochu otřeseně černovlasý chlapec a snažil se psa uchlácholit tím, že ho podrbal na hřbetě.
"No, víceméně jo, ale někdy je toho přes míru. Tak necháš toho, Brete!" plácnul blonďák psa po zadku, "pojď.". Provedl Sasukeho chodbou do kuchyně, stále s Bretem v patách. Pes se očividně nemohl nového neznámého návštěvníka nabažit. "Dáš si něco k pití? Kafe? Limču? Minerálku?" nabízel Naruto a už sahal do kredence pro dvě skleničky.
"To je jedno." Pokrčil rameny Sasuke a blonďák tedy nalil do každé sklenky pomerančovou minerálku.
"Nechceš bábovku? Včera jsme pekli." Navrhl Naruto a trhl hlavou ke stolu, kde se nacházel zmíněný moučník.
"Ne, díky, sladký nejím." Odmítnul Sasuke a vzal si podávanou sklenici, "vy s Irukou pečete?".
"Občas." Řekl Naruto a gestem mu naznačil, že ho má následovat do pokoje, kde zrovna hrála skladba "Face drop" od Seana Kingstona, "ty s Kakashim ne? Třeba cukroví na Vánoce?". Sasuke se napil a zavrtěl hlavou:
"Ne, Kakashi vždycky donese pár krabic z cukrárny. Já nemám sladkosti moc rád, takže to navíc ani nikdy nesníme.".
"Aha." Utrousil Naruto, protože ho nenapadlo, co jiného na to říct. "Prosím tě, Brete, co furt Sasukeho tak otravuješ?" zamračil se potom na psa, který ještě pořád nedal pokoj a nadějně čenichal u Sasukeho kolen. Sasuke se zasmál, sednul si na koberec místo na židli a přitáhl si Bretovu hlavu k podrbání.
"Asi ze mě cítí Sísu." Konstatoval ledabyle a nebránil se, když mu Bret začal olizovat předloktí.
"Sísu? Ty máš psa?" podivil se Naruto a dřepnul si na podlahu naproti němu.
"Fenu. Kakashi mi jí koupil rok po tom, co si mě vzal k sobě. Sísa je retrívr. Nikdy na nikoho nevycenila zuby, pochybuju, že by štěkala na zloděje. Je taková mírná." Odvětil Sasuke a nepřítomně hladil Bretovy uši.
"No, to Bret je něco podobnýho. Hroznej dobrák, je to takovej náš mazel. A jak tě napadlo zrovna jméno Sísa?" zeptal se Naruto a přidal se k drbání vlčáka. Pes samým štěstím kňučel a vrtěl ocasem.
"No, vlastně se jmenuje Isis. To jméno už měla, když jsme si ji brali. Akorát že tenkrát jsem pro ní vymýšlel nějakou zdrobnělinu, no a tak je z ní teď Sísa. Slyší na oboje." Objasnil Sasuke a koutky úst se mu malinko zvedly.
"Hezký. Isis… nebylo to nějaký mytologický jméno?" vzpomněl si Naruto, že už to slyšel ve škole, buď v literatuře nebo v dějáku.
"Jo, jmenovala se tak nejvyšší egyptská bohyně." Přikývnul Sasuke, "to mi připomíná, začneme s tou matikou?".
"Jo, jasně." Souhlasil Naruto a přitáhl si sešity, dvě propisky a několik volných papírů, "mám vypnout tu hudbu?". Trhl hlavou směrem k přehrávači.
"Nemusíš, pokud se dokážeš soustředit i při ní, klidně ji nech běžet." Pokrčil rameny Uchiha, "tak se do toho dáme… čemu zhruba nerozumíš?". Naruto nalistoval v sešitě správnou stránku s nadpisem "Kvadratická rovnice".
"Ehm…" hlesl a trošku se zamračil, jak hleděl na naškrábaná čísla, "tak nějak… všemu?". Sasuke si pobaveně odfrkl, vzal si od něj sešit a přelétl očima zápisky.
"Oukej." Řekl potom a pohlédl na Naruta, "takže v první řadě si musíš zapamatovat základní tvar kvadratické rovnice, to je á krát x na druhou plus bé krát x plus cé rovná se nula. Pak je ještě dobrý si pamatovat x na druhou plus bé lomeno á krát x plus cé lomeno á se rovná nula, to je normovaná kvadratická rovnice. A z toho ti vyplývá diskriminant vidíš? To je bé na druhou mínus čtyři krát á krát cé…". Sasuke zmlkl, když viděl, jak se na něj Naruto dívá.
"Hm. Jo. Česky prosím." Zamumlal blonďák zahanbeně. Očekával, že Sasuke protočí oči a prohodí něco v tom smyslu, že je debil, ale ten se kupodivu jenom zasmál, zvedl se a sedl si těsně vedle Naruta.
"Tak jinak. Ukážu ti to v tom sešitě, neboj, když si zapamatuješ pár vzorců, tak je to pak snadný. Takže připraven se něco naučit?" otázal se bez známky pohrdání v hlase. Naruto zhluboka vdechl do plic Sasukeho vůni a zblízka se zahleděl do černých studánek.
"To si piš!" zazubil se zeširoka a vzal si do ruky propisku.

"Tak ještě jednou, vzorec pro výpočet kořenů rovnice je mínus bé plus mínus odmocnina z bé na druhou mínus čtyři krát á krát cé, to celé lomeno dvakrát á. Už si to pamatuješ? Zopakuj mi to!", "X jedna plus x dva se rovná mínus pé a x jedna krát x dva se rovná q. To jsou Viétovy vzorce a pokud ti platí Viétovy vzorce, potom x jedna a x dva jsou kořeny rovnice x na druhou plus pé krát x plus q rovná se nula.", "Jenže tohle je nerovnice, takže pokud je diskriminant větší než nula, pak x jedna je větší než x dva a výsledek je potom interval od mínus nekonečna do x jedna sjednoceno s intervalem od x dva do plus nekonečna. Chápeš?"…
"Tak jo, dáme ještě jeden příklad." Rozhodnul černovlasý chlapec a začal psát na zbytek papíru několik čísel a proměnných.
"Ne! Už nemůžu, úplně mi z toho třeští hlava!" zakvílel Naruto a chytil Sasukeho za zápěstí, aby mu znemožnil dopsat příklad. Sasuke se trochu pousmál.
"Tak dobře, necháme toho. Myslím, že už to docela chápeš." Usoudil a protáhnul se.
"Snad jo. Vzorce mi lezou ušima, bé na druhou mínus čtyři krát… ne, už na to nesmím myslet nebo se mi to všechno poplete!" zavrtěl Naruto prudce hlavou a promnul si spánky. Měl dojem, že učením strávili víc času, než si sám přál, ovšem na druhou stranu musel uznat, že si s ním Sasuke dal tu práci a donutil ho, aby pochopil základní princip a spočítal s ním snad padesát příkladů. Říkal si, že tomu vážně dost rozumí. "Tak jo, dáš si ještě pití?" zvedl se potom a trošku s obtížemi narovnal ztuhlá kolena.
"Klidně." Souhlasil černovlásek a také se postavil. Bret, který byl celou tu dobu s nimi v pokoji, se k nim nadšeně přidal. V kuchyni Naruto mrkl na hodiny. Bylo půl sedmé.
"Spěcháš domů?" zeptal se, zatímco vytahoval z ledničky džus.
"Ani ne." odpověděl Sasuke a nastavil Narutovi postupně obě skleničky, aby je blonďák mohl naplnit pitím.
"No a nechceš… zůstat na večeři?" nadhodil Naruto a raději se na černovlasého chlapce nepodíval, místo toho hleděl na dřez a po tvářích se mu pomalu rozlévala trocha červeně.
"Já nevím…" zaváhal Uchiha, "když tady není Iruka…".
"Jemu by to nevadilo." Ubezpečil ho Naruto a přemohl se natolik, že se podíval Sasukemu do očí.
"Tak jestli mě tu chceš…" pousmál se Sasuke.
"No jasně!" vyhrkl Naruto a pozdě si uvědomil, že to znělo až moc radostně. "Dlužím ti to. Za tu matiku." Pokrčil omluvně rameny na Sasukeho tázavě zdvižené obočí.
"Tak dobře, zůstanu." Souhlasil tedy druhý chlapec. Naruto spokojeně pokýval hlavou. V Sasukeho společnosti se cítil doopravdy dobře, začínal si uvědomovat, že pod tou ledovou maskou je to moc milý kluk. Líbilo se mu, jaký měl Sasuke přehled a jak se s ním dokázal bavit a smát stejně bezstarostně jako s Kibou.
"Fajn… tak co uvaříme? Máš rád přírodní kuřecí řízky? Nejsi vegetarián doufám…?" otázal se napůl v žertu.
"Ne, to nejsem." Ujistil ho Sasuke, "píchnu ti s tím.".
"Ty umíš vařit jo?" zapochyboval Naruto když bral z lednice kuřecí maso a nevěřícně sledoval, jak se černovlásek rozhlíží po kuchyni, než našel dřevěné prkénko.
"Stejně tak bych se mohl zeptat i já tebe." Opáčil klidně Sasuke a vzal mu maso z rukou.
"No… Iruka mě občas něco naučí…" řekl Naruto a vytáhl tentokrát mraženou zeleninu.
"Já jsem se učil většinou z receptů, z kuchařek a tak. Je to dobrý pro život, myslím, že se mi to bude hodit, až odejdu studovat do zahraničí." Konstatoval Sasuke a prohledával šuplíky. Po chvíli objevil paličku na maso, nožem prořízl obal, vyndal řízky na prkénko a zručně je začal naklepávat.
"To skoro vypadá, že s Kakashim neděláte vůbec nic spolu." Zapřemýšlel Naruto. Sasuke na to nic neříkal a blonďák si pomyslel, že to muselo znít trochu netaktně. "Promiň." Omluvil se hned, "uklouzlo mi to.".
"Ne, to je v pohodě. Kakashi a já máme… no… neberu ho jako svého otce. Jsme oba spíš samotáři a moc se ani nevidíme, každej máme jiný zájmy. Ale není to tak, že bychom se nesnesli nebo že nic neděláme spolu. Jde o to, že Kakashi je často v práci a já taky doma moc nejsem. O prázdninách a když má Kakashi dovolenou, tak něco podnikáme. Ale máme jinej vztah než ty s Irukou, v něčem jsme si dost podobní. Víš, Kakashi taky přišel o rodiče a já jsem od té doby co…" Sasuke se náhle zarazil jak v řeči, tak v činnosti. Naruto, který právě lil na pánev trochu oleje, se po něm otočil a zjistil, že Sasuke mlčky a nepohnutě hledí na maso, ale pevně svírá paličku, až mu zbělaly klouby na prstech. Napadlo ho, že se teď málem dozvěděl něco o Sasukeho minulosti. Jak tam tak stál a díval se na černovlasého chlapce, v těle se mu rozléval nový pocit, který nejdříve nedokázal definovat. Po chvíli si uvědomil, že je to lítost. Bolelo to, když viděl Sasukeho bolest. Ten pocit sílil s narůstajícím tichem a Naruto zapřemítal, že by měl zkusit druhého chlapce nějak utěšit. Aniž by o tom nějak moc přemýšlel, přistoupil k Sasukemu blíž a položil mu ruku na rameno. Sasuke sebou trochu trhnul jakoby se probral z transu, ale nesetřásl ho. "No… prostě máme jiný vztah." Dokončil Sasuke poněkud tišeji a začal se opět věnovat masu. Naruta nenapadlo, co by měl na to říct a taky si říkal, že Sasuke asi ani nic slyšet nechce. Proto mu jenom trochu silněji stiskl rameno, než se vrátil ke své zelenině. Nějakou dobu oba mlčeli a pak se Sasuke najednou krátce zasmál. Nebyl to vyloženě veselý smích, ale zněl uvolněně a smířlivě. "Ty jsi stejně fakt zvláštní kluk." Prohodil potom, "s málokým toho tolik napovídám. Máš v sobě nějaké kouzlo.".
"To říkáš ty mě?" zabručel Naruto, ale byl rád, že ta chvíle napětí je už za nimi, "to si musím zapsat do deníčku - Sasuke Uchiha, nejžádanější partie na celém gymnáziu a přilehlém okolí, mi dnes řekl, že mám kouzlo.".
"Nepřeháněj." Utrousil černovlásek, ale jeho hlas zněl pobaveně, "kde máte sůl?". Víc než přípravě zeleniny se teď Naruto věnoval civění na Sasukeho počínání. Nemohl mu upřít, že to v kuchyni fakt uměl. Zatímco Naruto dal vařit rýži, Sasuke zatím orestoval na pánvičce maso, pak ho vložil do varného skla spolu se zeleninou a kořením, přičemž na něj položil ještě plátek šunky a sýra a celé to dal zapéct do trouby. Mezitím Naruto připravil na jiné pánvičce jíšku, kterou potom Sasuke přidal do uvolněné šťávy, která zbyla na pánvičce po masu, dal do toho trochu hořčice, vody a másla a s pomocí koření z toho zakrátko umíchal výbornou omáčku. Během práce se chlapci stíhali ještě bavit o všem možném. Když si Naruto v polovině vaření odskočil na záchod, našel pak Sasukeho v kuchyni, jak se mazlí s Bretem, povídá si s ním a krmí ho zbytky nepoužitých potravin. Nešel hned k nim, ale schoval se za dveřmi a chvíli druhého chlapce pozoroval, jak psa hladí a nechá si olizovat ruce. Vyvolávalo to v něm hřejivý pocit a prohlubovalo to jeho náklonnost k Sasukemu. V tu chvíli si uvědomil, že ho má opravdu moc rád.
 


Komentáře

1 eSmy tovje lovujuce SBcko eSmy tovje lovujuce SBcko | Web | 31. ledna 2011 v 10:17 | Reagovat

a minus b...volake x, minus b minus 4ac......aa bose koencne matika:D:D...pardon, nechala som sa uniest:D...ae ked nasa matika prvy polrok bola...hm, to sa neda nazvat matikou...sa divim, ze nas tam nezacala ucit ako sa picu cisla, ako v prvej triedeXD...ach jo, co narobim s blbou ucitelkouXD...no ae tak konecne k veci:D...skvela cast*ze si nevie vzmzsliet nieco originalnejsie, stale pise to isteXD* chjo no, tak ja nevim co ineho by som mala napisat:D...proste chvaala chvaala chvaala:D...len teraz zase cakat 8 dnii AAAAAA!

2 terkic terkic | Web | 31. ledna 2011 v 11:45 | Reagovat

ještě, že s touhle látkou sem problém neměla, teda jako s jednou z mála:D ah prostě skvělý pohodový díl, miluju tuhle kapitolovku čím dál tím víc:)

3 Fantasy Fantasy | E-mail | 31. ledna 2011 v 13:38 | Reagovat

Aaaaaaaa!! Supeeer! XD

4 Syslík Syslík | 31. ledna 2011 v 15:04 | Reagovat

jéžiš z té matiky mi jde hlava kolem! Začala mě strašně třeštit xD.....Ježiš marja xD....Ale jinak zase skvělý, skvělý, skvělý... Těším se na další díl... V tomhle díle jsem se přesně schodla s Narutem v tí matice.. xD

5 Verča Verča | 31. ledna 2011 v 17:15 | Reagovat

matika.viz.Bláhová,viď?To.už.si.ani
nepamatuju:-Djinak.je.to.pěkný:-)

6 Arya Arya | 31. ledna 2011 v 19:38 | Reagovat

och netráp ma matikou :/ :D
dlho som ju nemala :D
ale taký rozkošný diel ;)

7 Ku.Miko Ku.Miko | 3. února 2011 v 10:03 | Reagovat

Super díl! :D
Ta matika mě sice zarazila- opravdu mě tohle čeká za pár roků? :D Ježiškotky :D
Ale fakt semi to moc líbilo :D Četla jsem to kámošce ve Vv na záchodě.. :DD A pořád se musela uklidňovat :DD
Moc se těším na další díl.. :D To bude dlouhé čekání :)) A vyplatí se to :D

Btw. Už jsi přemýšlela o tom, že bys to dávala častěji? XD *je otravná, ona to ví...*

8 Ame Ame | Web | 18. listopadu 2012 v 20:04 | Reagovat

O_o co to je za šílené matematické vzorce? Naštěstí mě to čeká až za pár let...
Jinak pěkná kapitolka, taková miloučká... Sasánek dobře vaří a Naruto se (m)učí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama