Naděje umírá poslední - 32. kapitola

8. června 2011 v 7:05 | Smajli |  Naděje umírá poslední

Tak jo =) Konečně se aspoň dostáváme k nějaké takové jakési jakože zápletce =D =D


Kapitola XXXII.


Když se Naruto ráno probudil, chvilku mu trvalo, než si uvědomil, proč je mu takové teplo. Jak se ale zavrtěl, uvědomil si, že má kolem ramen položenou Sasukeho paži a že to, na čem spí, není polštář, ale hrudník černovlasého chlapce. Udiveně se podíval na svého spolunocležníka. Ten však, jak se zdálo, ještě pořád spal, protože jeho obličej byl klidný, uvolněný, oči zavřené a pravidelně oddechoval. Zřejmě i ve spánku ucítil pohyb, jelikož v další chvíli se Sasukeho paže kolem Naruta ovinula o něco pevněji a Naruta zahřálo, když mu došlo, že to musí být podvědomá reakce. Začal si podrobně vybavovat události včerejšího večera a bylo mu čím dál víc horko a teď už za to nemohlo jen Sasukeho tělesné teplo. Musel přiznat, že si nebyl jistý, jestli si přeje, aby se Uchiha probudil, protože v nejmenším netušil, jak to teď mezi nimi bude. Jistě, cítil se šťastný, dokonce tak šťastný, jak si ani nepředstavoval, že by mohl být. Jenže co bude dál? Co si vlastně řeknou, až se Sasuke vzbudí? Co by si asi měli říct dva kluci, kteří neměli donedávna ani ponětí o tom, že by spolu mohli mít vztah, dokud se nezačali líbat? Totiž, možná už o tom uvažovali. Naruto určitě a měl nejasné tušení, že Sasuke asi taky. Jenže co by na to řekli ostatní? Iruku a Kakashiho by určitě trefilo a jejich vrstevníci by se jim vysmáli. Naruto by to možná byl ochotný riskovat, podstatnou část svého života byl tak jako tak outsider… ale u Sasukeho to bylo něco jiného. Sasuke byl oblíbený, měl v životě studenta gymnázia vysoké postavení, měl mraky populárních přátel a mohl mít každou holku, na kterou by ukázal prstem. Kdyby se veřejně přihlásil k tomu, že si něco začal s klukem, okamžitě by svou pozici ztratil, přišel by o většinu svých přátel (Naruto samozřejmě nepochyboval, že valná většina z nich by nebyla natolik tolerantní - oblíbení lidé nikdy nebyli) a pravděpodobně by měl ze života větší peklo než Naruto. Blonďák to moc dobře věděl a chápal. Ačkoli ho to mrzelo, věděl, že Sasuke nemá moc na vybranou a jeho volba bude těžká. Zatímco nad tímhle přemýšlel, mladý Uchiha se zavrtěl, chtěl se přetočit na bok, v čemž mu ale Naruto nevyhnutelně bránil, což vedlo k tomu, že se probudil. Naruto sledoval, jak se jeho černé oči pomalu otevírají a chvíli na něj nechápavě mžourají, než v nich bliklo pochopení.
"No tě pic…" uteklo Sasukemu chraplavě.
"Ahoj." Oplatil mu Naruto a jemně se vysmeknul z jeho objetí, aby se mohl napřímit. Nějakou chvíli mlčeli, protože nevěděli, co si říct.
"Ehm… no… jak… jak se cítíš?" vymáčkl ze sebe potom Sasuke nejistě.
"Já? No, já celkem dobře." odtušil Naruto s pokrčením ramen, "skvěle. Spíš mi řekni, co ty?".
"No… já… já nevím. Asi… je mi… fajn?" řekl Sasuke. Naruto se trošku zasmál tomu otazníku na konci.
"Upřímně Sasuke." Pobídnul ho blonďák, "já to unesu, neboj.". Sasuke se vytáhl do sedu a zmateně se podrbal ve vlasech. Naruto vycítil, že si není jistý. Černovlasý chlapec chvilku přemýšlel se svraštěným obočím.
"Nevím určitě. To, co se včera stalo… řekněme, že jsem to… neplánoval. Trochu mě to zaskočilo. Nikdy jsem se ještě… no, to… nelíbal s klukem." Přiznal rozpačitě.
"A je to o tolik jiné než s holkou?" zeptal se Naruto.
"Hmm… ne o moc. Jenom to vědomí…" usoudil Sasuke.
"Hele…" Naruto si odkašlal, aby ho nezradil hlas, "jestli… lituješ toho, co se včera stalo, tak… tak to smažeme. Šli jsme se vykoupat a pak hned zpátky.".
"Ne, počkej, takhle jsem to nemyslel. Já jen… že to je prostě nezvyk no. Nechci, aby sis myslel, že jsem to včera… nemyslel upřímně." Zamumlal Sasuke a uhnul pohledem. Naruto pobaveně sledoval, jak se červená, a pak mu položil ruku na paži. Uchiha sebou trochu trhnul, ale neodtáhl se.
"Takže… co dál?" položil mu Naruto nevyhnutelnou otázku.
"Nevím." Odvětil Sasuke a trošku mu cuklo v koutcích, "co navrhuješ?".
"Neházej to na mě. Beztak můj názor znáš." Upozornil ho Naruto.
"Tak to dík." Pousmál se Sasuke trochu kysele, "hele Naruto, já nevím, co bysme teď měli dělat. Já jen vím, že ty nechceš být beze mě a já bez tebe. Ale já… já… nejsem si úplně jistý, že by bylo… úplně nejlepší… kdybysme tohle rozhlašovali veřejně. Víš, jak to myslím…".
"Rozumím." Přikývl Naruto, "chceš to tajit.". Sasuke nejistě pokrčil rameny.
"Aspoň zatím." Řekl tiše, "nezlob se, Naruto. Vážně to tak bude pro tuhle chvíli nejlepší. Ale to neznamená, že bysme… se nemohli scházet… a tak…".
"A tak?" chytil ho Naruto vyzývavě za slovo.
"No… tak různě…" ošil se Sasuke a uhnul pohledem. Naruto nemohl uvěřit tomu, že se Uchiha může takhle červenat.
"Experimentovat." Doplnil ho klidně blonďák.
"Ježiš, to zní vážně divně. Doprčic, Naruto, cos to se mnou provedl?! Nikdy jsem si nemyslel, že to můžu… že můžu… tohle… no, prostě tohle!" Zamračil se Uchiha, ale v jeho hlasu nezněla doopravdy zloba na Naruta, ale na sebe samého. Byl roztomilý, když se takhle zlobil.
"Zkušenost do života. V noci sis nestěžoval. Neříkej mi, že se ti to nelíbilo, vypadalo to, že si to docela užíváš." Prohodil Naruto nevinně, ale zároveň do toho tónu nechal prosáknout tolik svůdnosti, co jen dokázal a čekal, jestli to zabere. Sasuke k němu zvedl oči a pokřiveně se usmál. Naruto měl dojem, že vycítil, kam tím míří, byl zatraceně inteligentní. Zajímalo ho, jestli na tu hru přistoupí.
"Přijde na to." Pravil Sasuke rozvážně a přimhouřil oči, "zkus to ještě jednou a já ti řeknu, jestli se mi to líbilo.". Narutovi se prudce rozbušilo srdce. Zdálo se mu to jenom nebo právě dostal svolení? Zkoumavě se na Sasukeho zadíval a odhadoval, jestli v tom nebyl jiný smysl, než ten, co pochopil. Ale když Sasuke neuhýbal pohledem a především když si přejel špičkou jazyka po rtech, došlo mu, že to myslel vážně. Naklonil se tedy k němu blíž, spojil jejich rty a zavřel oči. Sasuke trochu pootevřel ústa, aby do nich mohl Naruto vniknout jazykem, čehož samozřejmě blonďák okamžitě využil. Polechtal Sasukeho na patře a propletl se s jeho jazykem. Uchiha si ho přitáhl k sobě, aby ho mohl pevně obejmout. Nelíbali se tak hluboce jako včera, spíš tak něžně, neuspěchaně. Po nějakém čase se jejich rty oddělily. Sasuke hleděl zblízka Narutovi do pomněnkových oči a pak se opět pokřiveně usmál.
"Ano." připustil zamyšleně, "myslím, že jsem si to musel užít.".

Celé dopoledne a ještě část odpoledne se Naruto vznášel na růžovém obláčku. Bylo to, jakoby se mu v hrudi rozhořel plamen štěstí a vesele plápolal. Připadalo mu, jakoby ho nikdo nedokázal sfouknout. Dopoledne strávili se Sasukem, Irukou a Kakashim u vody, kde se s černovlasým chlapcem potápěli, cákali na sebe, hráli na vodní babu, neustále se smáli a dováděli jako malí kluci. Kakashi a Iruka se sice divili, kde se v nich najednou bere tolik jásavé energie a výtečné nálady, ale když viděli jejich radost, měli radost taky a připojili se k jejich hrám. Kakashi vzal Sasukeho na ramena, Iruka si tam posadil Naruta a hráli kohoutí zápasy. Pak doběhl Iruka na břeh pro míč a zahájili hru na třetího. Nebo spíš na čtvrtého. Obzvlášť zábavné to bylo v hloubce, kde ani jeden z nich nedostoupl. Zkrátka, vyblbli se u Pískovny, jak náleží. Když se celí vysílení vrátili do kempu, nechtělo se Irukovi a Kakashimu nic vařit a tak si tentokrát zašli na oběd do hospody. Smažené kuřecí medailonky a kupa hranolek jim přišla po energickém dopoledni velice vhod. Po jídle si Sasuke s Narutem zalezli do stanu, aby si trochu odpočinuli. Blonďák se natáhnul na svou matraci, dal si ruce za hlavu a přemýšlel, kdy naposled měl tak dobrý pocit, když tedy nepočítal včerejší noc. Sasuke se natáhl pro mobil, který se vibracemi dovolával pozornosti.
"Píše ti Juugo?" zeptal se líně Naruto a pootočil hlavu, aby na Sasukeho viděl.
"Ne, Suigetsu. Že byli s Juugem, Karin, Kidoumarem, Kimimarem a pár dalšíma lidma v bazénu. A že chystají s Juugem nějakou filmovou pyžamovou párty." Informoval ho Sasuke a pousmál se, když zprávu četl, "prej že můžeš přijít taky, jestli chceš.".
"Já?" podivil se Naruto, "fakt?".
"Proč tě to vždycky tak překvapuje?" pohlédl na něj Sasuke pobaveně.
"Být pozván samotnou Sasukeho partou, to je čest, o jaké se mi ani nesnilo, lorde Uchiho." Zazubil se Naruto. Sasuke po něm hodil polštář.
"Takže píšu, že se taky zúčastníš." Konstatoval tmavovlasý chlapec a čile naťukával odpověď, "třeba bys mohl s náma jet potom i na tu vodu v srpnu.".
"Hmm… já nevím. Pozvánka mě nějak minula." Pokrčil Naruto s úsměvem rameny.
"Já tě zvu." Ujistil ho Sasuke.
"Ale ty to neorganizuješ ne?" nadhodil Naruto nevinně. Sasuke mu věnoval přezíravý pohled:
"No a? Na jednu stranu ze mě děláš bosse celýho gymplu a na druhou pochybuješ o mém vlivu na své přátele?".
"Nepochybuju. Tvému vlivu se totiž nedá nepodlehnout." Zavrněl Naruto a přisunul se blíž. Sasuke mu ovinul ruku kolem pasu a Naruto si položil bradu na jeho rameno, aby viděl na displej jeho mobilu. "Hele, jak jako, že ti Karin posílá polibek?!" naježil se, když si přečetl Suigetsovo "P.S.".
"To je normální." Mávl rukou Sasuke, aniž by tomu věnoval nějakou zvláštní pozornost.
"Normální jo? To se mi nezdá." Zabručel Naruto. Sasuke bleskově dopsal odpověď, odhodil mobil a pak povalil Naruta na matračku. Sedl si mu na klín a opřel se dlaněmi z každé strany vedle jeho hlavy.
"Naruto Uzumaki! Sotva jsme si spolu utvořili takový nějaký vztah a ty už žárlíš?" nadzvedl káravě obočí.
"A ty se divíš?! Věčně se na tebe ta holka lepí, v tom kině jste se div neoblizovali a-" začal nakvašeně Naruto, ale Sasuke mu zakryl ústa dlaní.
"Vidíš problém tam, kde není. Naposledy ti říkám, že s Karin nic nemám a ani nehodlám mít." Pravil klidně Uchiha, uvolnil Narutova ústa a krátce ho na ně políbil. "Kromě toho, myslím, že Karin se dost líbí Suigetsovi, přece bych mu neprovedl takovou sviňárnu." Dodal, když pustil Naruta ze svého sevření a zašátral v tašce po iPodu.
"Fakt?" zalapal blonďák po dechu, "připadalo mi, jako by se furt hádali.".
"Nejsi s nima tak dlouho jako já." Pokrčil rameny Sasuke, "a navíc, co se škádlívá, to se rádo mívá. Není nic neobvyklého, že ti, co se věčně přou, se ve skutečnosti mají rádi.".
"To neříkej." Zamručel Naruto, "protože v tom případě byste se museli s Kibou milovat.". Sasuke se zasmál:
"Jsou i výjimky. Naštěstí.".

Kolem čtvrté hodiny seděli všichni před stanem. Naruto si hrál s Bretem a Isis, Sasuke si zase četl, Iruka připravoval rybářské náčiní, protože si chtěli s Kakashim ještě jednou zkusit zalovit a Kakashi studoval nějakou mapu.
"Vážení, co kdybysme si zítra vyjeli znova na výlet?" navrhl po chvíli.
"Zamítá se." Řekl Sasuke rozhodně a Naruto to potvrdil.
"Ale no tak. Zajedeme do Třeboně, je to jen dvacet kilometrů. Podíváme se na zámek… mají tam prý jedno z nejhezčích náměstí v jižních Čechách!" lákal je Kakashi. Sasuke a Naruto se na něj pochybovačně podívali.
"Já bych jel." Souhlasil Iruka a nahlédl Kakashimu přes rameno do mapy.
"Jojo, dvacet kiláků. A nakonec se z toho vyklube čtyřicet co?" ušklíbl se Naruto.
"Ale ne, vážně je to jenom dvacet." Přesvědčoval ho Iruka, půjčil si od stříbrovlasého plánek a šel Narutovi ukázat trasu. Sasuke se vrátil ke své knížce a otočil list. V tu chvíli zazvonil Kakashimu mobil. Po celou dobu pobytu v kempu zůstal přístroj tichý a Kakashi ho nyní zamračeně vzal do ruky.
"Kdo to otravuje?" povzdechl si, než přijal hovor, "to jsi ty, Hayate? Ne, nerušíš, dobrý. Co se děje?". Dlouhou chvíli jen poslouchal a kabonil se čím dál tím víc. Neříkal nic jiného než "Aha" a "Dobře" a "Rozumím". Narutovi se vůbec nelíbil jeho výraz v obličeji a stejně na tom zřejmě byl i Iruka, protože se napřímil a pozorně Kakashiho sledoval. Trvalo to asi tři minuty. "Ok. Ne, pojedu okamžitě. Díky, žes mi zavolal. Měj se, zatím." Rozloučil se a ukončil hovor. Naruto pocítil zvláštní chvění okolo žaludku, neurčitý strach, možná předtuchu…
"Co se stalo?" vypálil okamžitě Iruka. Kakashi se kousl do rtu a pohlédl na svého kolegu. Naruto nevěděl jak, možná mezi těmi dvěma fungovala nějaká telepatie, ale o několik vteřin později Irukovou tváří svitlo poznání, načež se okamžitě také zatvářil velice vážně. A pak se Kakashi s nesmírnou bolestí v očích podíval na Sasukeho, který zaklapl knihu a podezíravě mu pohled opětoval.
"Tak co se stalo?!" zeptal se hlasitě a zúžil oči do tenkých škvírek.
"Sasuke…" hlesl Kakashi a hlas měl nejistý, prosakoval do něj smutek. Pak se zhluboka nadechl a tiše, s bolestí objasnil situaci: "Itachi Uchiha byl spatřen ve městě. Zdá se, že se vrátil.".
 


Komentáře

1 terkic terkic | Web | 8. června 2011 v 8:57 | Reagovat

zatajený dech, těch osm dní nepřežiju, tohle je prostě moc:)

2 Iruka sensei Iruka sensei | Web | 8. června 2011 v 9:38 | Reagovat

Hahá!!!!
A je to tu, já s nemůžu dočkat :D

3 Arya Arya | 8. června 2011 v 12:30 | Reagovat

ááá nie -_-"
teraz ked im to taaak klapalo :D
ale nevadi na nebi musia vyjst mraky :D som zvedava co dalej ;)

4 eSmy affik:) eSmy affik:) | Web | 8. června 2011 v 14:00 | Reagovat

aa....ja som to vedela, ja som to vedela.... *nevsimat, sibe jej ako maleho dietatuXD*.... no, a ide sa do probleemu...ale keby nie, nebolo by na tom nic zaujimave:D....takze super:D:D...ako vzdy:d....*uz len zase cakat tych 8 dniiiXD...aaach*

5 Hachi Hachi | 8. června 2011 v 14:52 | Reagovat

Páni... pěkné mno... už se těším na pokráčko...

6 Mitsuki Mitsuki | Web | 8. června 2011 v 16:21 | Reagovat

Ať se opováží Sasuke udělat nějakou kravinu! Ááá teď se fakt nemůžu dočkat pokračování!! :))

7 Judi Judi | Web | 9. června 2011 v 15:44 | Reagovat

Tak tohle je až moc záhadně a dobře zakončený díl... JÁ TO NEVYDRŽÍÍÍM!! :)

8 Tara Tara | Web | 9. června 2011 v 23:59 | Reagovat

hmm vyvinulo se to zajímavě, ale proč to musí takhle končit grrr :)

9 baba1 baba1 | 11. června 2011 v 18:28 | Reagovat

Ten konec zabil:D

10 aria-san aria-san | Web | 12. června 2011 v 19:37 | Reagovat

pokračkooo!!!

11 Verča Verča | 15. června 2011 v 17:40 | Reagovat

Moc.pěkný,akorát.jsem.si.měla
přečíst.ještě.nějaký.ty.díly.předtim,
protože.nechápu.co.se.může.stát
když.dorazí.Itachi:-(((

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama