Říjen 2012

Vyhodnocení pro Zukashi

25. října 2012 v 19:15 | Smajli |  Vyhodnocení testů
Tak jsme byli včera na školním výletě v Praze. Bylo to rozkošné, obzvlášť když nám v Náprstkově muzeu řekli, že výstava, na kterou chceme jít, je až od jedné odpoledne, tudíž naše milé dějepisářky usoudily, že své ovečky provedou zatím po slavných pražských památkách. Říkala jsem, že chci jít studovat do Prahy? Asi si to rozmyslím. Ty davy tam...! T_T (BTW, kafe za 80 korun? Are you fucking kidding me?!) Po návratu do muzea v jednu hodinu jsme se dozvěděli, že se vlastně naše výstava nekoná. FFFFUUUUU =D Během zpáteční cesty vlakem vznikla rozkošná fotka našich třídních borečků, kterak vedle sebe roztomile chrápou vsedě.
Z důvodu nedostatku času (a vlastně i komentářů ;) povídky zatím stále stagnují. Snad něco v listopadu přibyde no, ještě uvidím.

Druhá šance - 6. kapitola

14. října 2012 v 18:13 | Smajli |  Druhá šance

Hi there =) Tak po nějaké době zase další kapitola. Ale s psaním téhle povídky to momentálně není moc slavné. Vlastně s žádnou povídkou to teď není moc slavné a asi ještě dlouho nebude. No uvidíme. Včera jsem byla kamarádce na maturáku. Dopadlo to přesně tak, jak jsem čekala. Ještěže vlastní maturák bojkotuju! =D

No nic. Dnešní kapitola by se vám možná mohla líbit, drsná hádka v kavárně, tu jsem si užívala, když jsem to psala =D

Kde se tady vzali? 12

9. října 2012 v 22:01 | Smajli |  Odkud přišli

Yo ;) Protože vás nechci příliš nudit obsáhlým vysvětlováním, jak mě zmáhá škola, vezměte to prostě jako fakt. Momentálně můj mozek dospěl do fáze, kdy už ani není schopný přijímat nové informace a ani je vydávat - což vede k tomu, že i povídky stagnují. Něco mám ještě v záloze, takže možná někdy brzo přibyde další Druhá šance. Jinak s nějakou tvorbou zatím moc nepočítejte. Jo, škola je parazit.

Tak aspoň nějaké ty hlášky ;)


Nejtěžší zkouška 1/2

3. října 2012 v 16:51 | Smajli |  Jednorázové
Hi there! Dopsáno, přečteno... a nakonec i zveřejněno =D No, tentokrát asi bude třeba trochu rozsáhlejší info, protože si myslím, že tahle povídka není zrovna lehká.

Takže zaprvé, jedná se o songfic. Inspirativní písničkou je "My passion" od Akcent, jíž jste si už mohli všimnout delší čas v menu. Je úžasná, ale text není úplně jednoduchý. Možná původně pojednává o něčem jiném, ovšem já jsem ji pochopila tak, jak jsem ji pochopila, a malinko si ji přizpůsobila pro svůj účel. Nevím, zda to budete vidět stejně.
Jelikož v ní zpívají dva, muž a žena, rozdělení je následující: Mužská část jsou Itachiho pocity. Ženská část asi tušíte (snad mi SasUKE odpustí). Pokud byste si tu písničku oproti veškeré logice třeba pustit nechtěli, tak část songu, která je psaná tímto stylem je Sasukeho, kurzíva je Itachiho. A úplně jednoduše řečeno - refrén je Sasukeho a ostatní text Itachiho.

Přestože podle té písničky by tam měly být vyjádřeny pocity obou dvou, rozhodla jsem se vše napsat pouze z pohledu Itachiho. Jeho pocity v téhle povídce jsou sice taky dost složité, ale ty Sasukeho jsou ještě o hodně složitější a obávám se, že ne každý je pochopí, když tam nejsou v podstatě popsány. Vlastně jsou - jsou ale vyjádřeny pouze formou toho refrénu, formou toho songu. Sasukeho část písničky, ač se to třeba nezdá, je dokonce důležitější než Itachiho část, vlastně je tak říkajíc klíčová a doporučila bych vám najít si aspoň hrubý překlad.

Snad poprvé, co jsem napsala nějakou povídku, se tato odehrává v návaznosti na nějakou událost, která tam je sice řečená, ale není součástí povídky. Samozřejmě by vám to okamžitě došlo, je to z náznaků dost zřejmé, ale protože byste měli vědět, do čeho jdete, tak asi takhle: Itachi a Sasuke se dali dohromady, jak, to už je popsáno asi v milionu dalších mých povídkách, prostě to vezměte jako fakt, tři roky žili v oddaném a láskyplném vztahu (pochopitelně rodiče byli zřejmě opět nějakou tragédií odstraněni ze scény), a pak se stala ta věc, co se ve Smajliiných povídkách taky stává celkem často - ano, Sasuke byl cestou ze školy znásilněn neznámými lotry. Předem upozorňuji všechny, co teď protočili oči v sloup, že tentokrát se nejedná o žádnou drastickou povídku, protože ten rejp tam vůbec není. Tahle povídka se totiž soustředí právě až na to, co přišlo potom. A ne, dokonce to nejsou ani žádné lékařské zákroky, dokonce ani Sasukeho typické stavy "těsně po", tedy nějaké to "neovladatelné třesení, vzlykaní, bla bla bla"... Ne. Tentokrát jsem se zabývala tématikou vývoje vztahu Sasukeho a Itachiho po této události, konkrétně vše začíná půl roku po onom znásilnění.

Jedná se o psychologický žánr, ta povídka asi není úplně pro každého, respektive někoho určitě bude nudit. Snažila jsem se vystihnout můj pohled na to, jak by ti dva reagovali, kdyby se jim něco takového stalo. Vzhledem k tomu, že všichni samozřejmě víme, jak by hodný starostlivý Itachi v těch prvních měsících Sasukeho utěšoval a choval se k němu ohleduplně, posunula jsem to právě až o těch šest měsíců z určitého důvodu. Zajímala mě zejména jedna otázka: Jak důležitý je ve vztahu intimní kontakt? A pak jsem to vztáhla k tomu, jak si myslím, že by to dopadlo v případu tohohle konkrétního vztahu mezi Itachim a Sasukem.

No, radši už s úvodem skončím, než bude za chvilku delší než samotná povídka. Ještě bych vás chtěla poprosit (vás, kdo si to přečtou), abyste tentokrát vyjádřili svoje názory trochu obšírněji, hlavně na to, jestli si myslíte, že jste to pochopili (protože jak už jsem jednou psala, nejsem zrovna nadána jakýmkoliv stylem vyjadřovat složité myšlenkové pochody), případně, jestli s tím nesouhlasíte atd. =)

P.S.: Nadpis jsem vymýšlela až dneska ráno. Nenapadlo mě nic jiného než tohle, ale předem vás ještě upozorňuji, že bych byla nerada, kdybyste to pochopili tak, že Sasuke schválně Itachiho zkoušel, protože tak to rozhodně nebylo, Sasuke nehrál s Itachim žádnou hru.