Listopad 2012

Naruto exists!

30. listopadu 2012 v 18:46 | Smajli |  Moje výroba
Hi there! Časová situace v rámci povídek zatím nevypadá moc nadějně. No... mám teď rozepsanou jednorázovku, kterou bych mohla do Vánoc stihnout. Snad. Ale bude to sračka (protože, nyjo, dobrovolný MadaSasu? To je prostě vždycky science fiction =D Tak uvidíme). Momentálně umírám na smrtelnou nemoc - rýmičku. No, spíš chřipečku. A protože učitelé jsou vrazi a všechny písemky zásadně plánují na jeden týden, nemohla jsem si výpadek dovolit. Doufám, že se mi aspoň podařilo všechny ty šmejdy nakazit =D No nic.

Když jsem asi před rokem donutila mojí vlastní matku, aby začala sledovat Naruta, přiznám se, že jsem k tomu měla čistě sobecké důvody. Chtěla jsem totiž, aby se doma vyskytoval aspoň jeden člověk, se kterým bych mohla sdílet ony skvělé charaktery z tohoto anime. Tenkrát jsem si ještě myslela, že skončíme asi tak u pátého dílu (jako se to stalo s Death Note) a můj pokus selže. Inu, nestalo se. Naopak, z mojí mámy se stala narutofilka. Ne tak horlivá, pravda, ale pořád narutofilka. Musím říct, že mě stále ještě překvapují některé její výroky ("Pojedeš se mnou na animefest?" / "Proč máš tak červený oči? Vypadáš, jak kdybys používala sharingan!"), ale jak moc na mojí matku tohle anime zapůsobilo, jsem se dozvěděla až tenhle týden. Abyste chápali... obě dvě vcelku dost sympatizujeme s Tomio Okamurou (a chtěly jsme ho volit jako prezidenta T_T). Nicméně by mě ani nenapadlo, že si to moje máma až takhle propojí...


Kde se tady vzali? 13

26. listopadu 2012 v 17:05 | Smajli |  Odkud přišli

Všichni učitelé se snaží, abysme neodmaturovali. Nakládají toho na nás tolik, že učit se na něco jiného než současné testy prostě nejde stihnout. A podle komentářů z posledního týdne soudím, že toho asi i vy máte dost... nejspíš s blogem seknu =D

Druhá šance - 7. kapitola

20. listopadu 2012 v 8:06 | Smajli |  Druhá šance

Tak jo, s jistým zpožděním, ale přece =) Dneska trochu oddechová, abyste se taky víc seznámili s Itachiho životem a s jinými postavami, které budou v budoucnosti figurovat... snad =D


Naděje umírá poslední - BONUS 1

14. listopadu 2012 v 14:47 | Smajli |  Naděje umírá poslední
Yosh, tak jsem se k tomu konečně dostala. Řeknu vám, že začínám uvažovat o kariéře u pásu v Tescu. Vzhledem k tomu, že už teď dost nestíhám učení, nedovedu si představit poměry na vysoké škole, takže mi to přijde jako adekvátní možnost zaměstnání. Koneckonců, někdo to dělat musí =D

Dnešní "bonusová" kapitola je tedy pro ty, kteří se vyjádřili, že by si ty dvě rádi přečetli. Čtením se ovšem zavazujete k souhlasu s podmínkami, to znamená počítáte s tím, že více než dvě kapitoly nebudou ;) Howgh.

Téma: OOC

9. listopadu 2012 v 21:11 | Smajli |  Úvahy

Ano, po delší době jsem se dostala ke spáchání dalšího příšerného "myslitelského" článku. Nudnost zaručena, doporučuje se číst pouze těm, kterým nevadí autorské názory Smajli a kteří chtějí lépe pochopit její povídky a náhled na některé věci.

Tákže, dnes se chci zabývat tématikou OOC, tedy jevu, který se beze zkratky nazývá "out of character". Jistě všichni víte, co to znamená, ale jen tak pro jistotu, z anglického názvu vyplývá, že se jedná o jakýsi jev, typický pro fanfikce, kdy se dané postavy chovají jinak, než by odpovídalo jejich "charakteru" v originální manze či anime, či odkud ty lidi berete. Kdysi jsem někde četla krásnou zcela typickou ukázku narutovského OOC, která vypadala asi takto:

(souboj, Sakura je zraněna)
Sasuke: "Sakuro, není ti nic?"
Naruto: "Sasuke, přestaň se zajímat o kraviny a koukej se soustředit!"

Což je samozřejmě přemrštěné OOC, ale pro pochopení významu je to velmi názorné.

Ugly Itachi

8. listopadu 2012 v 11:38 | Smajli |  Moje výroba
To, že někdo nepochopí pointu něčeho, je celkem běžná věc. To, že někdo nezná meme komixy, to by mě taky moc neudivilo. To, že někdo nezná pravopis, budiž. Ale když se to všechno sejde najednou, je to trochu bizarní.

Jinak, četla jsem komentáře k poslednímu článku. Suma sumárum, většina z vás by si chtěla přečíst ty dvě kapitoly nedokončené Naděje. Ať je tedy po vašem, v blízké době je zveřejním ;) Ti z vás, kteří byli proti, je samozřejmě ignorujte =) Časově jsem teď dost vytížená, takže jinak to nevypadá moc slavně. Mám rozepsanou nějakou jednorázovku, další díl autoškoly + samozřejmě Druhou šanci a skáču od jednoho k druhému, vždycky napíšu tak 3 věty a jdu se zas učit =_=''

P.S.: Četli jste někdo Krchovskýho - Nad jedním světem? Já osobně nijak netíhnu k poezii a nemám moc ráda černý humor, ale u tohohle jsem se fakt musela smát. Ten Krchovský byl vážně magor =D =D

Tak ještě trocha nostalgie...

2. listopadu 2012 v 7:02 | Smajli |  Naděje umírá poslední


Možná si ještě někteří z vás vzpomínají na tuhle sérii, pravděpodobně v dřívějších dobách vámi nejvíce oblíbenou kapitolovou povídku na tomto blogu. A možná si někteří z vás také pamatují její neslavný konec-nekonec, po němž následoval autorský doslov, ve kterém bylo prozrazeno, že tento příběh je nedokončený a že původní záměr byl rozdělit ho na dvě části, přičemž druhá část měla obsahovat hodně tolik vytouženého yaoi SasuNaru.
Také si s jistou lítostí vzpomínám, že v tom posledním článku jsem vám poskytla sice slabou, ale přece jen naději, že jednoho dne (2. listopadu 2012) možná přijdu s druhou částí. Nechci vaše "utrpení" prodlužovat, takže na rovinu - inu, nestalo se. Samozřejmě že největší vinu na tom zřejmě nese moje přeorientování na ItaSasu (ano, proklínejte uchihacest). Nechápejte to špatně. Já v podstatě proti SasuNaru nic nemám, ten pár se mi pořád docela líbí a vlastně si přeju, aby Kishimoto vytrollil podstatnou část svých fanoušků a dal ty dva dohromady. Sasuke a Naruto jsou bezva pár, kánon, který podle mě uznávají všechny yaoi fanynky. Jenže, čeho je moc, toho je příliš. V období mezi roky 2009 - 2010 a vlastně i následně v roce 2011 propukla hotová SasuNaru mánie, které jsem se také zúčastnila, a do této doby také spadá povídka Naděje. Bohužel, jak jsem byla téměř doslova zahrnutá povídkami na tento pár, které se valily odevšad, tak trochu mě to omrzelo. Troufám si říci, že jsem četla desítky SasuNaru fanfikcí a že mi to stačilo. Dodneška jsem tímto párem přesycená a dnes už čtu SasuNaru jen výjimečně, většinou povídky, které mám rozečtené již delší čas. Jak víte, zaměřila jsem se na, pro mě atraktivnější, pár ItaSasu, přičemž důvody už jsem tady uvedla. Možná na tom také nese vinu sám Kishimoto, protože poté, co z Naruta v manze udělal Johnnyho z Fantastic four a supermana v jednom, už mi jeho postava vlastně ani nepřijde moc sympatická.

Abych se ale vrátila k tématu. Snažila jsem se. Fakt že jo, a pár měsíců poté, co Naděje skončila, jsem s nesmírnými obtížemi sepsala první dvě kapitoly pokračování, dokonce už jsem měla i perfektní ikonku, ale… prostě to nešlo. Jelikož mi jeden rok přišel jako dost dlouhá doba na to, abyste dokázali zapomenout, tak trochu jsem doufala, že to přejdu bez komentáře a bude ticho po pěšině, nicméně počátkem srpna letošního roku se v komentářích ozvala Hachi s tím, že pořád houževnatě čeká a doufá v pokračování, což mě trochu dojalo, protože jsem s tím vlastně doopravdy nepočítala… tím víc mě mrzí, že vaši "naději" budu muset zklamat. Jsem ráda, že jsem vám v tom posledním článku nic neslíbila a že jsem vás upozornila na to, že to s pokračováním nevypadá úplně slavně. Příběh Naděje umírá poslední 2 mám samozřejmě pořád matně v hlavě a pár neodbytných lidí už si jej vyslechlo (viď, eSmy? =D), nicméně jsem se rozhodla, že ho prozrazovat nebudu, protože ty, kteří měli tu povídku rádi, by vykecání děje zklamalo, a těm ostatním by samozřejmě k ničemu nebyl. Myslím, že nakonec mohou být všichni spokojení s tím, jak to skončilo, protože, jak už jsem psala, byl to v podstatě happy end.
Přesto se cítím trošku provinile vůči těm, kteří opravdu vydrželi čekat celý ten jeden rok na pokračování, které nevzniklo. Těmto skalním fanouškům se omlouvám. Jediné, co vám mohu nabídnout, jsou ty první dvě načaté kapitoly pokračování plus rozkošnou část hádky s Kibou poté, co se dozví o vztahu mezi Narutem a Sasukem (snad si ještě vzpomínáte na tu vzájemnou nevraživost Kiby a Sasukeho =D), kterou jsem si docela užívala, ale obávám se, že kdybych je zveřejnila, budu se vám akorát vrtat v ráně. Na druhou stranu vám je nechci upírat, takže rozhodnutí je na vás, udělám to, k čemu se přikloníte v komentářích.

Na závěr bych chtěla říct, že na tu povídku vzpomínám s jistou nostalgií, v době, kdy vznikala, byla radost ji psát, a také to byla snad první moje povídka, kde se mi povedlo (až na ten konec) neuspěchat děj, o což se teď snažím třeba v Druhé šanci ;) Nepovažuji ji za svoje nejlepší dílo, to rozhodně ne, ale při vší skromnosti za docela dobrou ukázku shounen ai povídky. A i když už se pravděpodobně nikdy nepřinutím dokončit ji, budu ji mít vždycky vcelku ráda a doufám, že i vy =)

P.S.: Jestli budete chtít a poskytne vám to aspoň trochu útěchy, zkusím se hecnout a po nějaké době zas napsat nějakou SasuNaru jednorázovku ;)