Pod vlajkou Uchihů 3 - 14. kapitola

3. května 2018 v 7:00 | Ivanitko + Smajli |  Pod vlajkou Uchihů 3

Madara bude muset připravit loď k odplutí, což si žádá rozsáhlé nákupy. Aby synovce zabavil, pošle ho zjišťovat ceny.


14. kapitola


"Namíchej mu něco hojivého a bude toho potřebovat víc i na jiné části těla," spiklenecky na felčara mrkl. Byl vždycky hodně všímavý a chytrý. Dovodí si, na jaké části to má být. "pokud možno bych chtěl, abys mu hned ošetřil ty kousance, určitě tu něco na to máš," mávl rukou směrem k regálu, kde byly různé flaštičky, o jejichž povaze a obsahu mohl jen hádat. Posadil se na volnou židli a čekal, až se dá Kabuto do práce.
.
Kabuto nejdřív nezareagoval, protože na Madaru vytřeštěně zíral. Měl pravdu, dal si velmi rychle dohromady dvě a dvě. Ale připadalo mu nemožné, že mu na to Sasuke kývnul, po tom, čím si předtím prošel. Musel mu na to kývnout, protože jinak by byl určitě povolán on. I tak byl ale v šoku, že Sasuke nevypadal, že by krvácel nebo tak. Jak se to kapitánovi mohlo povést? "Eh… jistě," zareagoval značně opožděně na žádost a z poličky sundal několik věcí a zároveň neustále starostlivě pokukoval po mladším Uchihovi. Vážně byl v pořádku?
.
Madara se musel v duchu smát tomu nevěřícnému výrazu, kterým ho šedovlasý muž počastoval, i když připravoval nějakou mast, tak pořád pokukoval po Sasukem, jestli ještě za těch pár vteřin, co se nedíval, neumřel. Po tom, co ho musel třikrát ošetřovat, určitě nevěřil, že se mu ho podařilo ošukat, byť mu teď naznačil, že se tak stalo. Kapitán sám se výsostně bavil. "Kabuto, ty celkem znáš lidské tělo a jeho zajímavá zákoutí. Chtěl bych se tě zeptat na jednu zvláštní věc. Nevím, jestli s tím máš zkušenosti, ale Sasuke má v těle, tam dole, jestli mi rozumíš, takové zvláštní místečko. Pod sliznicí cítím takový hrbolek, který, když ho hladím, tak jej dovádí k nepříčetnosti a slasti. Nemáš náhodou tušení, co by to mohlo být?"
.
"Strejdo!" vyjekl Sasuke a ihned ho polila červeň až na zadku. On to fakt vzal vážně! Jenom žertoval, když navrhoval, že se Kabuta zeptají na tu uzlinku, ale netušil, že to Madara opravdu udělá. Panebože, takový trapas. Teď už jejich felčar věděl, že mu jeho strýc strká prsty do zadku, to bylo doopravdy něco, co chtěl, aby se dozvěděl.
Kabuto se zarazil v práci a rozpačitě se na kapitána podíval. Dneska ho tedy šokovali už asi počtvrté, zprávou o přežití Sasukeho otce, kousanci, sexem a teď tohle ještě. Pokusil se nasadit co nejprofesionálnější masku, i když mu to moc nešlo při pomyšlení, jak Madara tyhle znalosti získával. Lidské tělo bylo velice složité a tenhle popis mu moc nestačil. "Jak je to velké?" zeptal se, "a kde to je, při okraji, nebo spíš hlouběji?"
.
Kapitán se opravdu výsostně bavil, jak reakcemi felčara, tak Sasukeho. Ten mu to dle výrazu asi venku spočítá, ale byl to on, kdo se chtěl zeptat. "Je to velké asi jako lískový ořech. Zhruba tak na prst hluboko." Škoda, že nevěděl, jestli je to normální u všech mužů, nebo jsou chlapi s tímhle místečkem jen výjimkou. Když si promítl svoje šukačky s chlapci v bordelech, tak občas někteří vypadali, že skoro umírají blahem, když jim to dělal. Možná, že někteří jiní to mají taky, ostatně včera, když byl v Sasukem, tak to místo strefil.
.
"Strejdo, musíš to ještě rozpitvávat?" procedil Sasuke mezi zuby a hanbou nevěděl, kam s očima a rukama. Ošíval se, to byla teda debata, že radši nezůstal ráno v té posteli, jak původně Madara navrhoval.
"Hmm," protáhl Kabuto zamyšleně. Vždycky studoval těla námořníků, které roztrhala třeba dělová koule nebo jim někdo rozpáral břicho. Pitvy byly sice zakázané, ale on je přece nerozřízl, on pak jenom sledoval následky a přitom se naučil velkou spoustu věcí. Ale že by se někdy nějak zvlášť zajímal o tohle, to tedy ne. "Nejsem si jistý, možná by to mohl být měchýř, ale myslím si, že ten by byl větší a každopádně nechápu, co by na tom bylo vzrušujícího," prohlásil a pokrčil rameny, "musel bych to zkusit sám, ale předpokládám, že natolik nutně to zase vědět nepotřebujete." Divné, že on na to nikdy nenarazil a to měl prsty v Sasukeho zadku už mnohokrát k mladíkově nelibosti.
.
"Ne, nepotřebuji," odtušil Madara. Popravdě by nechtěl, aby tohle Kabuto dělal jeho miláčkovi. Protože ten byl jen jeho a jen on mu to mohl dělat. "Ale děkuji za tvůj zájem. Škoda, že to nevíš, je to takové zajímavé." Dál se koukal felčarovi pod ruce, co to vyvádí. Musí dneska koupit ten olejíček na promazávání. Včera ho spotřeboval úplně všechen.
.
Sasuke měl dojem, že by si mohl na tváři usmažit další vajíčka a Mikio by měl omeletu. Ten zatracený zmetek, to mu večer spočítá, teď už se snad nikdy nebude moct podívat Kabutovi do očí!
Kabuto smíchal asi padesát mililitrů lihu s rozdrceným práškem květů arniky, rostliny, která kveta v Ohnivé zemi. Důkladně tinkturu promíchal a následně tím začal natírat Sasukemu ty kousance. "Mělo by to pomoct, dám ti to s sebou a večer si to ještě natřeš," oznámil mu, "a na… ehm… na to druhé ti dám heřmánek… jako vždycky."
Sasuke mohl svou barvou směle konkurovat západu slunce a i šedovlasý felčar byl poněkud na rozpacích, i když to obratněji skrýval.
.
Kapitán vstal, když Kabuto předával ampuli s roztokem. "Bezva, večer se stavím pro tu mast. Měj ji nachystanou." Poplácal šedovlasého muže přátelsky po rameni a rozešel se za Sasukem, který zevnitř vyletěl, jako by mu hořelo za patami. "Sasuke, počkej… to divoké pískle," povzdechl si, když za dveřmi mladíka nenašel a jen slyšel dusot nohou po dřevěných schodech nahoru. Vydal se za nimi a synovce našel nahoře. Pořád byl pěkně dočervena.
.
"Co sis kurva myslel?!" vyjel na něj krátkovlasý Uchiha, sotva Madara dorazil. Dokonce při tom, jak už toužil dostat se z horké zóny, na chvilku opomněl i bolest při chůzi. "To jsi mu musel vykládat, co spolu v noci děláme?!" pokračoval rozhořčeně, ale hned zase provinile zmlkl, protože se po něm hlídka otočila a někteří z nich neskrývali pobavený vševědoucí úsměv. Sasuke ztišil hlas. "Myslel jsem, že se propadnu studem! A to jsem se ještě leknul, že budeš chtít, aby to fakt prozkoumal, úchyle!"
.
"Sasuke, přece jsi to sám navrhnul, že se zeptáme. A neboj, prohlédnout bych tě nenechal, to můžu jen já." Sasuke vypadal jako mladý bujný hřebeček, který vyhazoval zadníma nohama při prvních nepříjemných věcech, které se mu dějí, ale nedivil se mu. Byl ještě mladý a takové věci mu možná přišly trochu stydlivé. On ničím takovým netrpěl, tudíž mohl s Kabutem mluvit bez jakéhokoliv studu.
.
"Jo, jasně," odfrkl si Sasuke a píchnul ho do hrudi prstem, "seš hroznej a navíc jsi Kabuta taky uvedl do rozpaků, jestli sis nevšimnul." Ne tolik, pravda, jako doktor byl šedovlasý muž zjevně na leccos zvyklý, ale vypadalo to, že ho Madarova otázka zaskočila. "Buď to, nebo jsi mu nasadil brouka do hlavy. Jsem zvědavý, na kom prvním si tu teorii vyzkouší," odtušil pak. I když to by asi musel do bordelu, pochyboval, že by to někdo podstoupil dobrovolně.
.
"Když to nebudeš ty, tak je mi to úplně jedno." Madara v tom měl jasno, někdo mu na jeho lásku sáhne a je mrtvej. "Půjdu zařizovat ty věci ohledně našeho odjezdu," nadhodil něco z jiného soudku, takového veselejšího, "postarej se o svůj díl a večer se sejdeme v hostinci," políbil synovce na čelo a následně lehce na rty, "Sasuke, žádné vylomeniny." Rozešel se k molu.
.
Sasuke se pousmál. Jistě, žádné vylomeniny. Jak že mu to Madara předtím rozkázal? Vzít si k ruce jednoho z nejstřízlivějších mužů. Neřekl kterého. Co nejméně vratkým krokem přešel k hlídce a snažil se ignorovat jejich špatně maskované pobavené úšklebky. Neměl předtím mluvit tak nahlas, sakra. Pokoušel se ale dělat, že si ničeho nevšimnul a jednoduše se zeptal: "Kde najdu Naruta?"
.
Kotetsu se snažil uculovat co nejméně, ale v jeho očích skákaly jiskřičky pobavení. Stejně si nic dovolit nemohl, kapitán jim podobné posměšné výlevy zakázal. Škoda, mohla být sranda. "Naruto šel rybařit na jižní útesy," odtušil nakonec, "ale určitě by se měl vrátit, odešel skoro s rozbřeskem, pochybuju, že tam bude celý den."
.
"Díky," přikývnul Sasuke a raději se rychle odvrátil, protože moc dobře viděl, jak chlapům cukají koutky. Cháska jedna, no tak to táhne s kapitánem, co na tom bylo tak k smíchu? Radši se dobelhal k hrazení a zahleděl se k molu. Zase tu nemohl na Naruta čekat dlouho, měl moc práce. Počká tak maximálně dvacet minut a potom si holt vezme někoho jiného.
.
Naruto si dával na čas, rybaření se mu líbilo a svůj úlovek si ihned i upekl. Ostatně, aspoň netrčel tak hloupě na lodi a nemotal se tam jak špinavý hadr v kýbui. Bylo mu tu dobře. Skály, příboj, vodní tříšť a zároveň pevná půda pod nohama. Sice rybky s ním hrály hru na oďobávanou. Co napíchl na háček, to z něj malé rybky ojedly. Podařilo se mu však dva slušné kousky chytit a akorát se z nich najedl. Chvíli ještě poseděl a zahleděl se na obzor, brzy už bude doma, na jeho cestě už je tohle jen chvíle. Spokojený se vracel zpět do ruchu a smradu přístavního mola. Byl bílý den, takže se nebál, že ho někdo někam zatáhne, zbije a okrade. I když popravdě, pořád měl na sobě otrhané šaty a nikdo by si s ním nešpinil ruce. Vesele si vykračoval až k Amaterasu.
.
Sasuke už mezitím málem vzdal svoje čekání. Byl netrpělivý, chtěl už být co nejrychleji v Konoze, ale k tomu bylo třeba rychle odplout, což znamenalo spoustu starostí a spoustu práce. Možná by si s sebou měl vzít někoho jiného, právě se chtěl otočit zpátky k hlídce, když konečně blonďáka zahlédl. No sláva! Už zdálky na něj zamával a křikl: "Dělej, přidej, mám pro tebe práci." Podobně jako u Kisameho, ani u Naruta se nemohl dočkat, až mu taky sdělí tu zprávu o tom, že jeho otec žije. Pravda, ne snad, že by blonďáček měl s jeho otcem moc dobré vztahy, to spíše naopak, moc dobře si pamatoval otcův postoj tenkrát po tom prvním znásilnění, ale o to nešlo. Šlo o to, že když byl při útěku z pevnosti úplně na dně a vlastně i potom před příjezdem na jih, Naruto ho pořád utěšoval tím, že někdo z rodiny určitě přežil. Byl zvědavý, jak se bude tvářit, až zjistí, že to byla pravda.
.
Naruto zaznamenal Sasukeho hlas a poslušně doklusal na palubu Amaterasu. "Sasuke, co se děje?" Černovlasý mladík vypadal nedočkavě. Snad neopomenul nějaký rozkaz nebo něco podobného, to by vážně nerad. Ještě by z toho dostal nějaký trest, i když Uchiha se tvářil spíš natěšeně, než že by ho chtěl kárat.
.
Sasuke ho odvedl kousek stranou, aby unikli uším hlídky, která už si ale beztak zase hleděla svého, respektive začali se hádat o to, který z chlapů toho včera vypil víc. Černovlasý mladík se obrátil ke svému modrookému příteli s širokým rozzářeným úsměvem. "Včera jsme byli se strejdou u toho informátora, co tu je. Můj otec žije, zanechal vzkaz," oznámil mu šťastně.
.
Naruto na chvíli oněměl úžasem a kulil na černovlasého mladíka oči. "To… to je skvělé, Sasuke. Bůh tě určitě vyslyšel a zachránil ho." Aspoň občas se nad nimi jejich pán smiluje a pomůže zvrhnout kostky osudu na dobrou stranu.
.
"No." Sasuke se nechtěl úplně uchechtnout, aby Naruta jakožto věřícího neurazil, ale pramálo spojoval tu úžasnou zprávu s Bohem. Tolikrát toho nahoře prosil, když byl úplně na dně, ale nikdy ho nevyslyšel, nevrátil mu Itachiho a ani si ho nevzal k sobě. "Takže za týden vyrážíme do Konohy. Pojď mi pomoct obhlídnout na trh nějaké zásoby."
.
"Tak brzo?… Jasně, jenom odnesu prut," prohodil Naruto a na chvilku zmizel v lodi. Jakmile vyběhl zpátky, tak div nezasalutoval. "Kapitáne, řekněte, kam jdeme, a já vás doprovodím." Culil se od ucha k uchu jako malé roztomilé sluníčko.
.
"Kašpare, kdyby tě slyšel strejda, jednu ti střelí," ušklíbl se Sasuke, chytil blonďáčka z legrace do kravaty a rozcuchal mu vlasy. No, to s Madarou asi přeháněl, strýc si předtím sám přál, aby se stal jeho nástupcem, ale věci se poněkud změnily. "Jdeme."
.
Naruto s radostí mladého Uchihu doprovázel. "Páni, stejně je to neskutečný. Tvoje máma bude tou nejšťastnější ženou, až se objevíš u ní doma ve světnici… Co máme sehnat za zásoby… moc ti neporadím, nevyznám se v obchodování. Koupím si jídlo tak akorát pro sebe, ne pro sto námořníků na celou plavbu." Blonďáček se obával, že Sasuke po něm bude chtít něco, co neumí.
.
"To neřeš, já si poradím, zatím se máme jenom poptat, zásoby jídla se kupují až nakonec," oznámil mu Sasuke klidně, když mířili do centra, on tedy značně pokulhávajíc, "ale strejda mi řekl, že si mám vzít s sebou na ochranu někoho, kdo bude střízlivý. Neříkal koho, tak jsem si vybral tebe, aby nemohl říct, že jsem nesplnil rozkaz, a přitom jsem si nepřipadal jako idiot, co potřebuje, aby mu někdo stál za zadkem."
.
Naruto se od srdce rozesmál. "Kdyby to věděl, tak se mu to líbit nebude. Jsem rád, že sis mě vybral. Rád s tebou trávím čas a měl jsem pocit, že co budeš v přístavu, tak se snad ani neuvidíme… když jsi s kapitánem." Plavovlasý mladík se začal nechtěně červenat jako rajčátko, bylo mu jasné, co se muselo včera udát.
.
Sasuke se ušklíbnul té první větě, to by se Madarovi opravdu nelíbilo, chtěl, aby měl u sebe někoho na ochranu, ale takhle by spíš on musel chránit Naruta. Nevšimnul si, jak Naruto zrudnul, protože zrovna prohlížel ovoce u jednoho z prodejců. "Proč by fakt, že jsem s kapitánem, měl znamenat, že se neuvidíme?" podivil se a díval se na kvalitu zboží.
.
"P-protože," Naruto se zakoktal, ostatně jako vždycky, když šlo o nějaké delikátní záležitosti, "k-kapitán tě od sebe nepustí. Všiml jsem si, že to… že jste spolu…" Hleděl na zem a teď už se musel červenat určitě až na zadku, jako předtím Sasuke u Kabuta. Možná měl raději držet hubu a krok, než se zase slovíčky nechat nahnat k něčemu, co raději říct nechtěl.
.
Normálně by to bývalo Sasukemu došlo z toho Narutova zrudnutí, ale momentálně byl příliš zaujat tím, že zkoumal další stánek, tentokrát se zeleninou, předchozí zboží se mu moc nelíbilo, některé kousky vypadaly nahnile. "Že jsme spolu? Jako pár? To sis všimnul až teď? Vždyť už jsme spolu od toho pralesa, sám jsi mi to tam tehdy schválil," uchechtnul se jeho myšlenkovým pochodům.
.
Blonďáček už nevěděl, jak by Sasukemu naznačil, co má na mysli. Úplně se do toho zamotal a mladý Uchiha se vůbec nechytal. "Já vím, že jste s kapitánem spolu jako… milenci, ale nemohl jsem si nevšimnout, že jste spolu dělali TO…" mladíček si už ze svého studu pomalu kopal hrobeček, "kapitán tě bude hodně zaměstnávat, když spolu… šukáte." Madara měl velký apetit, už jen když černovlasý mladík svolil k těm věcem.
.
Sasuke okamžitě nabyl stejnou barvu, jako ředkev, kterou si právě prohlížel. To to na nich bylo tak vidět, proboha?! No, asi ano, protože jediný, kdo to nepoznal, byl zřejmě Kisame, a to pravděpodobně proto, že měl kocovinu jako hrom. Naruto si ale nepochybně musel pamatovat, jak to vypadalo, když občas šoustali s Itachim a trochu to přehnali. "Ehm…" zamumlal rozpačitě, "nemyslím, že mě teď pár dní bude strejda vůbec MOCT zaměstnávat v tomhle smyslu."
.
"To asi nebude, když tak špatně chodíš," pípl Naruto nesměle, prohlížel si boty a otrhané nohavice. Fakt bude muset zajít ke krejčímu, ale to má čas. Styděl se za svoje řeči, i když to byla pravda. Občas by si opravdu mohl dávat pozor na pusu.
.
Sasuke si odkašlal. "No jo," připustil co nejžertovnějším tónem, "řekněme, že kapitán není žádný malý drobeček." Doteď se divil, že se jim to vlastně povedlo bez natržení, a když si zpětně promítl, jak to celé probíhalo, div mu z uší nevyrazila pára.
.
Mezi mladíky se rozhostilo trapné ticho. Oba se červenali, jako kdyby si to rozdávali s někým veřejně na ulici. "Ehm, takže co ještě za zásoby musíme obejít?" nadhodil Naruto, aby změnil téma jejich hovoru a rozehnal to dusno.
.
"Uhm, skoro všechno," odtušil Sasuke, který byl rád, že už se v tom nemusí pitvat, "teď se mrkneme na ovoce a zeleninu, potom musíme obejít řezníky kvůli masu, pekaře a samozřejmě nějaké hospody, kde by nám dali sudy s pitnou vodou."
.
"Dobře," odtušil Naruto a poslušně všude chodil za Sasukem jako ocásek. Zdálo se mu, že čím denní doba postupuje, tím je mladý Uchiha pomalejší a unavenější. "Sasuke, nechceš si odpočinout? Můžeš přece zbytek obejít i zítra. Máme na odjezd ještě spoustu času," nabádal ho, aby se šetřil.
.
Sasuke zavrtěl hlavou: "Chci odplout co nejdřív, musíme to stihnout do týdne." Dokonce byl tak tvrdohlavě zapálený do svého úkolu, že vynechal i nějaký oběd, tudíž teď byl hrozně unavený, když neměl z čeho dočerpat energii. A hlavně Mikiovi se to taky vůbec nelíbilo a nespokojeně pištěl na jeho rameni.
.
"Jasný, ale jak kapitánovi zítra pomůžeš, když si dneska uženeš nějakou slabost," podstrkoval mu odpočinek Naruto dál. Určitě ho ten zadek musí bolet, bylo to na něm vidět. "Měl bys aspoň myslet na Mikia. Vypadá hladově." Snad péče o opičku donutí Sasukeho na chvíli se zastavit a dát odpočinout nohám.
.
Sasuke zaváhal a pohladil Mikia po hřbetě. Možná by si vážně měli dát pauzu, od rána nic nejedli, tedy aspoň on a zlatý lvíček. A chudinka Mikio byl dokonce tak vychovaný, že i když procházeli kolem stánků s jídlem, nic nesebral. Párkrát se to totiž už stalo a on ho za to důrazně potrestal, takže si to opičák pamatoval. A taky byla pravda, že ho zadek šíleně bolel, celý den chození tedy namoženým svalům a odřené sliznici neprospíval. "Tak dobře," svolil nakonec, "vyber hostinec, Naruto."
.
Mladý blonďáček se zaradoval, že dokázal kamaráda ukecat k rozumu. "Tak pojď," vzal ho přátelsky za paži a vedl k domu, kde věděl, že to nebude vypadat jako v nejlevnější putyce a nebudou se tam muset bát o svoje hrdlo. Chodil tam sám a za slušné peníze dostal dobré jídlo. Moc lidí tam nebylo a to mu vyhovovalo. Nesnášel řev a povyk opilých pirátů a stenání děvek, stačilo mu to jednou hned po příjezdu. Naštěstí se mu podařilo vyklouznout zavčasu ven.
.
Sasuke se rozhlédnul, čistý a slušný podnik. Aby taky ne, s pousmáním shledal na stěně visící krucifix a spoustu svatých obrázků. Majitelé byli katolíci, takže se ani nedivil, že netrpěli ve svém hostinci neřesti. Akorát mu bylo záhadou, jak dokázali hordy pirátů udržet mimo tenhle podnik, ale nejspíš tím, že tu neměli žádné kurvy. Obsadili s Narutem jeden stůl, on sám se tedy pokusil posadit, ale zaskučel a vzdal další snahy. Nějak se tam zkroutil, popravdě se nemohl dočkat, až si večer lehne.

Blonďáček počastoval Sasukeho lítostivým pohledem. Kapitán mu musel dát pořádně do těla, radši si nepředstavoval podrobnosti a rychle myslel na něco jiného. Zamířila k nim hostinská, která se na oba mladíky usmívala jako sluníčko a skoro vypadala, jako by byla z Narutova rodu. Sálala z ní stejná dobrosrdečnost. Objednali si jídlo a vodu. Mikio nadšeně pobíhal po stole a strhával na sebe pozornost okolních hostů.
.
"Ty lumpe, musíš se pořád předvádět, co?" zamumlal Sasuke pobaveně, když se Mikio, dobře si vědom, že se na něj ostatní dívají, stavěl na zadní tlapky a prosil, otvíral tlamičku a dával na odiv řádku malinkých ale ostrých zoubků, poskakoval jako tajtrlík a komedie se mu vyplatila, protože mu co chvíli nějaký z hostů něco hodil. "Takhle se to dělá," zasmál se Sasuke směrem k Narutovi, "ten malý se o sebe teda umí postarat, nechápu, na co mě vůbec má."
.
"Jsi pro něj člen rodiny, neopustí tě." Ostatně hned, jak jim přinesli jídlo, tak se lvíček vrátil k nim na stůl a doprošoval se u nich. Naruta tomu uličníkovi nabídl kus sýra a opička se do něj pustila jako divá. "Sasuke, přiznej se, že ho vůbec nekrmíš, přece není možné, aby byl tak hladový a jedl jako protržený."
.
"Dostává od všeho, co jíme my," bránil se Sasuke se smíchem nařčení, "a podívej, jak je tlustý." Nebyla to pravda, Mikio nebyl vypasený, ale nádherný a bylo zkrátka jen vidět, že je o něj dobře postaráno. "Však mu taky musím zase koupit vlastní zásoby, cesta před oceán bude trvat o dost déle než pouhý měsíc," poznamenal a také se pustil do jídla.
.
"Bude se mít na lodi jako král, až my budeme jen o sucharech a masu," podotkl Naruto se smíchem. "Chci matce a otci vybrat nějaký dárek a chtěl jsem, abys mě doprovodil a pomohl mi vybrat, ale teď budeš mít málo času, když se náš odjezd tak urychlil." Chtěl, aby mu Sasuke pomohl vybrat vhodnou zbraň, protože absolutně netušil, kterou mu dát.
.
Sasuke zavrtěl hlavou. "Můžeme to vzít při cestě, máš už nějakou představu?" zeptal se. Taky by mohl rodičům něco přivézt, už se nemohl dočkat, až se s nimi zase uvidí, po takové době. Nebude to všechno sice úplně lehké, přišel o milovaného brášku a oni o syna, což se prostě projeví, ale… dostanou se z toho. Všichni. Do včerejška si myslel, že přišel i o otce.
.
"No, tak trošku," odtušil Naruto, "mamce bych chtěl vybrat, co ji potěší. Většinou se ženám dávají šperky nebo nějaké šátky… a otci něco, co by se mu hodilo a nebylo jen na parádu. Možná nějakou zbraň, ale jakou, to netuším. V tom budu potřebovat nejvíc poradit." Zakousl se do krajíce se sýrem.
.
"Dobře, něco spolu vybereme," přikývl Sasuke, "ostatně, ten strejdův informátor prodává zbraně. Ale možná se spíš podíváme někam jinam." Tobirama měl velice kvalitní kousky, dva ostatně vlastnil on, tu dýku, co včera zakoupil, a nůž, který mu Madara věnoval asi před rokem. Jenže kvalitě odpovídala i cena a nebyl si jistý, že by to bylo pro Naruta dobré.
.
"Dobře, uvidíme, co seženeme," přitakal Naruto a dál se věnovali lehké konverzaci o cestě a jídlu, které jim neustále oždiboval lvíček. "Nenasyto," podal mu ještě poslední kousek sýra, který opička zdlábla do sebe jako ty předtím. Zaplatili a znovu se vydali do města, kde smlouvali dodávky potravin pro loď a nakonec skončili u zlatníka. "Sasuke, já vůbec nevím," odtušil blonďáček, když přehlížel ty krásné věci, jaké v životě nikdy neviděl.
.
"Základní otázka je, jestli chceš pro matku vybrat stříbro nebo zlato," broukl Sasuke, "zlato je samozřejmě dražší. Neznám tvoji matku, takže ti asi neřeknu, co by jí slušelo víc. Ryzost zlata se měří v karátech, čisté ryzí zlato má dvacet čtyři karátů. Potom taky jde o to, jestli chceš jen kov samotný nebo s nějakými drahými kameny, protože jejich ceny se taky hodně liší." Sasuke byl v mládí od otce poučen i v těchto věcech. Třebaže byli v té době už piráti, Fugaku jim dával vzdělání, které sám získal u šlechtického dvora.
.
Naruto jenom přikyvoval, šperky s drahými kameny byly příliš drahé a on chtěl donést domů i peníze, aby mohl líp žít a ne jen se dřít na farmě do úmoru, aspoň něco na přilepšenou. "Mamka má rudé dlouhé vlasy. Vybral bych jí něco ze stříbra, náhrdelník s přívěškem, a nejradši bych do něj chtěl červený kamínek, ale ty rubíny jsou moc drahé," odtušil blonďáček.
Obchodník cítil kšefty a snažil se mladíkovi nabídnout něco jiného, i když prvně pochyboval, jestli vůbec má nějaký peníz, vypadal jako nuzák, ač ten druhý mladý muž, co ho doprovázel, vypadal jako šlechtic.
.
"Něco bych tedy ještě měl," navrhl obchodník a přinesl na sametovém polštářku stříbrný náhrdelník s několika drobnými červenými kamínky. "Je to delikátní zboží, kameny jsou dovezené až z Ohnivé země," vysvětloval a dmul se pýchou, "nejsou to rubíny ani diamanty, říká se tomu…"
"…pyrop, holubí krev," přikývl Sasuke. Název sice neznamenal holubí krev, ale říkalo se tak barvě, kterou kámen měl. Sytě červenou, velice rubín připomínal, ale byl levnější.
"Správně, vyznáte se v tom?" zeptal se obchodník trošku kysele, protože chtěl cenu trochu víc natáhnout, ale pokud ten mladý muž věděl, jak v tom chodit, tak se mu to nepodaří.
"Trochu," připustil Sasuke a upřeně se na něj zahleděl, "v Ohnivé je celkem běžný, že? Máme tam právě namířeno…" Chtěl mu tak dát najevo, aby se nepokoušel Naruta okrást, protože by si tyhle kameny mohli snadno pořídit jinde.
.
"Ten je nádherný," vydechl Naruto a měl svého jasného favorita. Tohle je to, co hledal. "Kolik bude stát?" zeptal se obchodníka, který zaznamenal Sasukeho významný pohled. Škoda, kdyby tady neokouněl ten černovlasý, tak mohl dost přirazit na ceně a případně naoko zlevnit.
"Dvanáct zlatých je velmi dobrá cena za taková druh šperků. Nikde lepší nenajdete," pochleboval si obchodník a vypadalo to, že se za chvíli vznese svou nadutostí.
"Sasuke, mám ho vzít za tu cenu? Mamce by se opravdu líbil." Hleděl na kamaráda a čekal na jeho verdikt.
.
Sasuke přimhouřil oči. Možná to bylo i docela přiměřené, ale otec ho vždycky učil, že pokaždé má zkusit smlouvat. I kdyby to nevyšlo, měl by ukázat, že si nenechá všechno líbit. "Dvanáct zlatých?" ušklíbnul se, "za to dostaneme v Ohnivé zemi dva takové, příteli. Já bych ho nebral ani za šest, ale tady můj kamarád je velmi dobrosrdečný a ví, že i obchodníci si musí občas přilepšit. Za osm ho bereme." Zboží malinko podhodnotil, ne že by si nebyl vědom jeho skutečné ceny, ale schválně proto, aby se pak mohli dohodnout na kompromisu, o tom to celé bylo.
.
Naruto vyvalil na Sasukeho oči, jeho by smlouvat nikdy nenapadlo a vzal by ten náhrdelník za cenu, jaká byla nabídnuta, ale do rozhovoru nezasahoval.
"Osm?! To je urážka té krásné práce. Cenil jsem si ji i na víc, ale řekl jsem si, že na vás budu vlídný a hned na začátku vám slevím a vy takhle?" durdil se obchodník okamžitě. Sasukeho odhadl jako někoho, kdo si nenechá nic líbit. A teď se mu to potvrdilo. Rozhodně se nemínil nechat oškubat. Sice náhrdelník byl vykoupený od pirátů a trošku potřísněný krví, ale komu to vadí. Kdo nic neví, zaplatí.
.
"Krásné práce? Vyrobím lepší pomocí své dýky," zasmál se Sasuke, "na to, že je to jen stříbro, na které je ostatně díky dolům na severu zdejší kraj bohatý, za něj nabízíte až moc přemrštěnou cenu." Nijak se nestyděl s ním takhle jednat, podle pozlaceného pásu, který tak tak neprasknul pod tučným panděrem, si zlatník na obchody rozhodně nemohl stěžovat a nebyl žádný ubožáček. Sasuke zvlnil rty do ladného úsměvu s nebezpečností královské kobry a nevinně pronesl: "Že jste to vy, možná bych to vytáhl na devět zlatých… ovšem rád bych si napřed promluvil s dodavatelem, abych se ujistil, že je zboží dosud netknuté. Víte přece, že se za obnošené šperky srážejí peníze, že? Jistě můžete doložit, že v tomto případě to tak není."
.
Obchodník se musel notně držet, aby se nezašklebil. Schovával se za uhlazenou maskou váženého muže, který vede prosperující obchod s klenoty a jiným drahým zbožím. Nejradši by ta malá štěňata vyhodil hned ze dveří, ale kazil by si obchod. Nedostal by vůbec nic, ale když prodá, bude mít aspoň něco. Navíc opravdu neměl na to žádný papír, ty měl zfalšované jen pro ty nejdražší kousky. "Myslím, že za těch osm zlatých to nebude až zas tak špatná cena. Prodám to za ni, abych vám ukázal, že nejsem žádný šejdíř, a budu rád, když můj obchod doporučíte svým známým."
.
Sasukeho úsměv se ještě víc rozšířil, dobře si všimnul nevraživého zablýsknutí v očích toho muže, asi byl zvyklý, že všechny přesvědčil o své vytříbenosti zboží, ale on si dovedl spočítat, odkud asi většina těch šperků byla. Díval se, jak Naruto nadšeně vysázel na dubové dřevo dva sloupečky zlaťáků po čtyřech, prodavač je rychle shrábnul do svého měšce a předal mu šperk. "Děkujeme, pane, bylo nám velkým potěšením s vámi obchodovat," ujistil ho Sasuke, který se přemáhal, aby se nezasmál tomu kyselému výrazu, "spolehněte se, že vaše jméno rozšíříme dál." Potom zase vyšli před obchod do rušného davu.

Příště:

"Sasuke, co tu děláš?"
"Tohle, že je chlap?"
"Nesvedeš to líp?"
"Odteď se jmenuješ kapitán Yukimaru Tetsuke."
"Madara Uchiha říkáš?"
 


Komentáře

1 Káta Káta | E-mail | 3. května 2018 v 8:12 | Reagovat

Naruto :D....na toho jsem tu skoro už zapomněla :D
Tak v příštím díle, už by jsme se pomalu mohli vydat na cestu....nebo si Madara se Sasukem ještě někam povyrazí? 3:)
A teda jsem zvědavá na Kabuta :D, jestli pro Madaru zjistí, co to tam Sasuke má :D a jestli to někde vyčte nebo zkusí vlastní praxi :D :D

2 Ronnie Ronnie | E-mail | 3. května 2018 v 8:14 | Reagovat

Od začátku do konce jsem se bavila.  😀😀 Mikio je hrozné zlatíčko :3 chci taky takového mazlíčka. 😀😀

3 Tara Tara | Web | 3. května 2018 v 19:41 | Reagovat

Mikio se umí teda uživit :D  Nu Naruto jako doprovod, proč ne snad se jim nic nestane :) těším se až se vydají zase na cestu, i když podle ukázky to nebude tak jednoduché asi x)

4 Komentátora Komentátora | 3. května 2018 v 20:05 | Reagovat

Sasuke měl být obchodník ne pirát nebo farmář😃

5 ivana-chan ivana-chan | E-mail | 3. května 2018 v 20:12 | Reagovat

booze madara vie ako vsetkych uvadzat do rozpakov. skoda ze kabuto im nic viac o zazracnom miestecku nevedel povedat..naru ako doprovod ma teda napadol hned. ako sasu tak naru su si velmi blizky. su ako bratia...ale mikio vie ako byt v centre pozornosti :::PPPP. fugaku synov dobre pripravil na zivot. esteze sasu vedel ako to chodi. chudaka naruta by obrali aj o trenky. uz aby bol dalsi diel..

6 Diki-chan Diki-chan | 3. května 2018 v 23:14 | Reagovat

Naruto! Ten už tu dlouho nebyl...

7 Deny Deny | 4. května 2018 v 6:18 | Reagovat

Naruto se nějak rozpovídal ne? Nečekala jsem, že to takhle na Sasukeho vychrlí.
Sasuke je skvělý vyjednávač cen. Byl by suprovej kapitán. Jsem zvědavá, co nás čeká příště. :)

8 Lintu Lintu | 4. května 2018 v 18:28 | Reagovat

Ten Madara si nedá pokoj, chudák Sasuke xD Ale jen tak dál, hlavně že jim to klape. XD

9 XXMikki XXMikki | 6. května 2018 v 1:54 | Reagovat

Vůbec se nedivím, že Kabuto zrovna tohle neznal :D :D To teda musela být strašně trapná situace, bych byla rudá jak rak (ať už v pozici Kabuta, nebo Sasukeho).

10 Pakkun Pakkun | E-mail | 9. května 2018 v 9:38 | Reagovat

Kabuto a v rozpacích...umírala jsem smíchy. A Sasukeho reakce na to aby ukázal Kabutovi ty kousance byla k pokukání

11 Smajli Smajli | Web | 9. května 2018 v 10:18 | Reagovat

[1]: Jak jsi mohla zapomenout na poctivého, pobožného Naruta? =D Já myslím, že Madara bude chtít využít čas v přístavišti do poslední vteřinky, kterou na Sasukem usmlouval 3:) A Kabuto… asi mu to bude vrtat hlavou =D =D

[2]: To teda, akorát aby se člověk bál, že ho neuživí =D =D

[3]: Mikio je pěkný uličník, ten se o sebe postará =D Naruto by Sasukeho asi neochránil, ale snad to nebude potřeba ;)

[4]: Co ty víš, co by v Konoze dělal =D

[5]: Řekla bych, že Madara se tím docela bavil =D =D Naruto je opět na scéně, i když jako ochranný doprovod se moc nehodí, to spíš on vždycky potřebuje od Sasukeho ochránit =D Mikio vždycky ví, jak upoutat pozornost =) A Fugakova výchova byla opravdu všestranná =D

[6]: Velký comeback =D

[7]: To víš, co na srdci, to na jazyku =D Sasukemu by ta kapitánská funkce slušela, ale vypadá to na jiný osud =D

[8]: Přesně tak, to je zatím to nejdůležitější =D

[9]: To teda jo, i když Kabuto se na rozdíl od Sasukeho ještě mohl schovávat za jakous takous profesionalitu =D

[10]: Jo, myslím, že ta situace byla vtipná, ale Mad si to užíval =D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama