V náruči nepřítele - 5. kapitola

11. srpna 2018 v 7:00 | Ivanitko + Smajli |  V náruči nepřítele

Izuna má dilema. Velmi po Tobiramovi touží, ale... může se vyspat s nepřítelem? Může mu vůbec věřit?


5. kapitola


Mladší Uchiha měl také v hlavě chaos. Moc dobře věděl, že se nesmí k Tobiramovi nijak citově upnout, vždyť to byl nepřítel a jejich válečný zajatec, navíc takový, co se ho pokusil už dvakrát zabít. Jenže… pod tím vším jako by byl ještě někdo jiný. Sympatický muž, zábavný společník a… dobrý milenec. Musel na to pořád myslet, jejich společná horká chvilka v něm zanechala hlubší stopu, než by si byl ochoten připustit. Vzpomínal na všechny ty doteky a polibky a každou noc ho z toho lechtalo v podbřišku. Pořád a pořád se snažil sám sebe krotit, ale bylo to silnější než on. Chtěl víc, potřeboval víc. A tak se za pár dní k večeru vypravil do skladištního stanu s lahvičkou olivového oleje.
.
Tobirama zvedl hlavu, když se pohnula stanová celta u vchodu. Izuna, nečekal ho. Už bylo dost pozdě a nikdo tu obvykle v tuhle dobu už nechodil. Poslední dny tu byl až moc velký klid, skoro jako ticho před bouří. Jen slyšel velmi vzdálené výbuchy a štěkání kulometu, které mu připomínaly, že válka tu pořád je a jeho krajané tu někde poblíž určitě budou.
Izuna se od útoku na jeho život choval odtažitěji, čemuž se nedivil. On, kdyby byl na jeho místě, tak jedná podobně. Spíš měl za to, že se s ním radši přestane stýkat úplně a pověří jiného vojáka, aby se o něj postaral. Jejich setkání se omezila na to nejnutnější, avšak časem se prodlužovala doba, kdy spolu nezávazně mluvili o všem možném. Sám sebe přistihl, že se těší, až nastane doba, kdy Izuna přijde.
.
"Ahoj," pozdravil mladý Uchiha téměř nesměle uvázaného Němce. Dneska už se viděli, ráno mu donesl něco málo k snídani a odvedl ho na latrínu a pak odpoledne dostal další skrovný příděl jídla a vody. "Ehm… napadlo mě, že se zeptám, jestli něco třeba… nepotřebuješ?" nadhodil nevinně, aby zatajil pravý důvod, proč sem přišel v tuhle pozdní hodinu. Nedokázal se však Tobiramovi podívat přímo do očí, na to se příliš styděl, raději hypnotizoval očima jeho vojenské boty, zatímco přešel blíž a přidřepl si k albínovi.
Popravdě si už teď v duchu nadával, jaké pošetilosti se to zase dopouští. Už jednou na svoje tělesné potřeby šeredně doplatil, a místo, aby se z toho poučil, zase chce riskovat odhalení, Tobiramův útěk i svůj život. Jenže… Tobirama byl v táboře jediný, s kým mohl tyhle věcičky provozovat, ostatní by ho odsoudili a možná i zatkli.
.
Albín zvedl udiveně jedno obočí. "To, co bych potřeboval, znáš, ale jinak nechci nic," odtušil muž opatrně. Měl pocit, že Uchiha má něco za lubem. Snažil se mu podívat do očí, ale vždycky ucukl. "Děje se něco?" otázal se tedy. Nestávalo se, že by Izuna přišel mimo daný čas.
.
"Ne, já jen…" Izuna se rozpačitě ošil. Nevěděl, jaký na to všechno má vlastně Tobirama názor, spoléhal jen na to, že je stejně nadržený jako on. Musel přece být, pokud nenavštěvoval obyčejné nevěstince. "Já j-jen…" zopakoval se zakoktáním a proklínal se za ty věčně zrudlé tváře, když měl mluvit o něčem intimním, "ty opravdu… opravdu nic nepotřebuješ?" Položil na to slůvko zvláštní důraz.
.
Tobirami to přišlo nějaké divné a přemýšlel. Izuna vypadal, jako kdyby mu vyprávěl o svém prvním sexu… Okamžitě mu docvaklo, co asi měl Uchiha na mysli, když mu podstrkoval to nic. Nemohl si pomoct a zvlnil rty do pobaveného úsměvu. Divoch s chováním panice. "No, kdybys mě pustil, tak bych si to nic mohl podat sám," odtušil tónem, který sliboval hříšnost a smyslnost.
.
Izuna nasucho polkl. Jen při pomyšlení, že by mohli dělat to, co minule… nebo dokonce dnes pokročit ještě dál… mu po zádech přejel příjemný mrazík. Konečně plaše vzhlédl, protože potřeboval důležité ujištění. "A když tě pustím…" hlesl tiše a jeho tmavé oči se pronikavě vpíjely do rudých hloubek Tobiramových zorniček, "použiješ ruce jen k tomu, aby ses věnoval jen té jisté záležitosti?"
.
"Použiju," přislíbil albín tiše, ale pevně. Popravdě nemohl uvěřit tomu, že ho Izuna k sobě zase tak jednoduše pustí. Vážně byl nepoučitelný, co se týkalo bezpečnosti. Takhle se dávat všanc nepříteli, který mu minule držel pistoli na krku. O chvíli později si mohl promnout volná zápěstí a postavit se. Člověk by nevěřil, že tak jednoduchá věc jako je stoupnutí na vlastní nohy člověka potěší.
.
Mladý Uchiha se rovněž postavil. Snažil se potlačit myšlenku na to, že kdyby Madara věděl, že Němce už podruhé osvobodil, nejspíš by ho samotného nechal zavřít nebo odsoudit za zradu. "Jsem asi blázen, že ti věřím," zavrtěl sám nad sebou hlavou, "neměl bych to dělat." Byli asi tak stejně vysocí, válka a tvrdý vojenský výcvik jim zpevnily svaly, takže bylo ošemetné říct, kdo z nich by vyhrál ve fyzickém zápase.
.
"To bys tedy rozhodně neměl. Smrdí to velezradou." Tobirama spustil ruce podél těla a přistoupil k Uchihovi. Všiml si, že u sebe nemá zbraň jako minule. Zřejmě se chtěl pojistit, že ho nepřemůže chuť postřílet je tu do jednoho. "Jaký trest bys uložil takovému zrádci?" odtušil a smyslně zvlnil rty. Celé jeho tělo bylo napjaté a nedočkavé, přesto to trochu zdržoval a čekal, jestli se Uchiha neudrží.
.
Izuna po očku mrkl na Tobiramu. Na dvojsmysly byl mimořádně zvyklý od svého staršího bratra, ale tenhle jinotaj se mu líbil mnohem víc. Dodal si odvahu. "Noo," protáhl a v černých očích mu vzrušeně zajiskřilo, "myslím, že bych takového lumpa nechal… ručně pracovat, aby byl trochu užitečný a svůj prohřešek částečně odčinil. A možná bych něčím zaměstnal jeho jazyk, aby neměl nějaké námitky a protesty."
.
"A co když nebude chtít spolupracovat?" zavrkal albín laškovně a položil Izunovi ruku na bok, aby si ho mohl lehkým tlakem přisunovat k sobě. "Přikázal bys mu to i násilím?" Téměř cítil tělo muže na svém, a přesto mezi nimi byla malinká skulinka, kterou Itala dráždil. Dělal ze sebe trochu zakázané ovoce, které nemůže utrhnout každý.
.
"Ne," vydechl Izuna a pokusil se Tobiramu políbit, hrozně mu chyběl dotek jeho rtů, ale Němec schválně ucuknul, čímž z něj vymámil frustrované zkřivení mimických svalů. "Ne, ale připomněl bych mu výhody, které by z jeho spolupráce mohly plynout… když si odmyslíme příjemnost toho trestu jako takového," prohlásil následně a také přesunul jednu svoji dlaň na Tobiramova záda.
.
"Tak to by asi na ten trest přistoupil velice rád. Když to nese spoustu neodolatelných výhod." Ruka na jeho zádech ho dychtivě tlačila k druhému muži. Podvolil se. Na tělo se mu natisklo pevné mužné tělo a ke rtům přitiskly rozdychtěné rty. Byly božské, okamžitě jim vyšel vstříc jazykem a natěšeně vjel Uchihovi do dlouhých černých vlasů. Jeho tělo zavrnělo spokojeností nad stávající situací.
.
Izuna div nezavrněl jako kočka. Jediné, co mu v tom bránilo, byl zaujatý průzkum albínových úst, která začal okamžitě propátrávat jazykem, mnohem směleji, než jak by postupoval na skutečném nepřátelském území. Cítil, jak se jeho srdce rozběhlo rychleji a tělesná teplota se mu nepochybně začala mírně zvedat. A koneckonců… nejen teplota. Sjel dlaní na Tobiramovy hýždě a prudce k sobě přitiskl jeho pánev.
.
Tobiramovi prudce zabušilo srdce, jak cítil to tvrdnoucí ztopoření na svém klíně. Byli tak nadržení, až by z toho jeden brečel. Tiskl Uchihu k sobě. Dlaní jezdil po jeho zádech a za temeno si ho přidržoval. Jazykem sváděl ten nejvášnivější tanec na světě a vnitřně se tetelil blahem. Zdálo se mu ještě lepší, než před pár dny.
.
Černovlasý muž si náležitě užíval všechno, co mu Tobirama zatím poskytoval. Doteky, polibky i hlazení. Rozhodně o něm Němec nemohl tvrdit, že by byl sobecký - bral, stejně jako dával, hojně mu veškerou péči oplácel, a jako první ostatně začal dychtivě rozepínat kalhoty svého milence, aby mohl jeho rozkoš vnímat i hmatově.
.
"To jsou všichni Italové takoví nedočkaví, aby se mohli dostat nepříteli do kalh-ahh," zasténal, když se to Izunovi podařilo a dráždivě ho stiskl. Přitiskl se ještě víc k Uchihovi a vzdychl mu do ucha: "Zatraceně se mi to líbí, když jsi tak horkokrevný." Nebyl na takové jednání zvyklý. V Německu se nosily trochu jiné mravy v téhle oblasti. Výsledek byl stejný, ale cesta k němu rozdílná.
.
Izuna se přisál ústy k citlivé kůži pod Tobiramovým levým uchem a chviličku ho škádlil lehkým pod tlakem, než jej měkce olízl a odtušil: "Kdyby se daly války vyhrávat tímhle způsobem, věř mi, že by Itálie už dávno všechny převálcovala." Stáhl albínovi kalhoty o kousek níž, aby mohl vytáhnout jeho naběhlé přirození úplně ven. "A kdyby se to měřilo na délku, tak taky," neodpustil si škodolibé popíchnutí a několikrát stáhl jeho předkožku.
.
"Tss, to byla pěkná podpásovka," zavrčel Němec dotčeně. On byl na své přirození pyšný. "Zbytek Evropy nemůže za to, že si Italie jiné nedostatky kompenzuje tímhle." Na truc pevně stiskl Izunův ohon a zatáhl za něj. "Co bys řekl na to, kdyby ti Německo skočilo po krku," otázal se a zuby ozkoušel kůži na hrdle, kde sem tam poskočil ohryzek. On mu ukáže kdo je tady pánem, jestli ho tedy dobře odhadl.
.
Černovlasý muž zasykl bolestí i slastí zároveň. "Itálie si nic nekom-nekompenzu-nghhh…" vypravil ze sebe se zasténáním. "Hlavně ať to není vidět," zaprosil, protože z vlastní zkušenosti věděl, jak snadné je udělat někomu viditelné razítko lásky. Jenže to si nemohl dovolit, kdyby ho Madara přistihl s cucflekem, bylo by z toho nepříjemné vyzvídání, které by nepochybně skončilo odhalením. Nasměroval Tobiramovu erekci ke své a nechal dráždivě otřít jen jejich prokrvené žaludy.
.
Albín se musel notně držet zpátky a přemáhal chuť Izunu pokořit viditelným razítkem. "Že jsi to ty, tak… ahm, tak ti to neudělám." Pocítil prudkou touhu vidět Uchihu nahého. Každé jeho zákoutí a vrcholek. Musel se přemáhat, aby se donutit piplat s knoflíčky jeho košile a nerozervat mu ji. Sakra, proč jich vojenská košile měla tolik! S rozhalením se zvyšovala tělesná vůně, která ho dráždila v nose. Izuna mu voněl a přitahoval ho.
.
Ital se divil, že se tentokrát Tobirama neomezuje jen na to nejnutnější, ale očividně ho chce úplně obnažit. Nechal se, venku bylo ostatně dost teplo na to, aby nestrádal zimou. A i kdyby čirou náhodou, tahle činnost ho zahřeje. Pomáhal Němcovým zbrklým prstům vysoukat sebe samotného ze všech těch svršků, nejdelší čas zabralo rozvazování tkaniček polovysokých vojenských bot, ale pak už Izuna vystoupil z hromádky kalhot a spodního prádla tak jako v den, kdy přišel na svět. V nějaké odsunuté části mysli se podivoval, jak je možné, že se nechal úplně vysvléct nepřítelem. Bylo to tak riskantní. Možná že i to ho na tom částečně vzrušovalo.
.
Tobiramův penis sebou několikrát cuknul, jak jeho majitel očima hltal tu podívanou a v hlavě mu běžely ty nejperverznější myšlenky. Byl nadšen z toho, co vidí a nechával na sebe působit celý obraz lidské vzrušené nahoty. "Hoň si ho," zachraptěl a nosní dírky se mu rozšiřovaly jako plemennému hřebci před říjnou klidnou.
.
Izunovi se z toho necudného rozkazu zježily jemné chloupky v zátylku. Tohle mu ještě nikdo nikdy neporučil a na okamžik zaváhal, jestli má uposlechnout. Neměl by tady mít navrch on? Vždyť Tobirama byl jeho vězeň a ne naopak. Jenže pak zvítězily nad racionální myslí nízké a chlípné pudy a jeho dlaň uchopila vlastní mužství. Smyslně si olizoval rty a propaloval albína vyzývavým a laškovným pohledem s rozkošně zčervenalými tvářemi.
.
Němec těžce dýchal, jak smyslné divadlo to bylo. Jeho věznitel obnažený až na kost. Vybízející ho k tomu, aby ho zneužil. Samovolně se odlepil do uskladněných beden a přistoupil k Uchihovi. Položil mu ruku na hruď a pomalu ho začal obcházet. Horká kůže ho pálila do prstů, co teprve, když v dlani mohl stisknout pevný zadek. Obtočil paže okolo Izunova těla a natiskl se na něj zezadu. Blaženě se nadechl pachu jeho vlasů a nutkavě přirazil proti hříšnému zadku.
.
Černovlasý muž měkce zasténal. V duchu si nadával do bláznů a naivistů. I když u sebe neměl tentokrát zbraň, Tobiramovi by stačilo jen sevřít paži pevně kolem jeho hrdla nebo v rychlejším případě mu třeba zlomit vaz. Bylo nebezpečné mít ho za zády. Jenže zároveň se mu nesnesitelně líbilo, jak se k němu to mužné tělo zezadu vine, jak ho Tobirama svými činy opanuje a v neposlední řadě jeho citlivá špička vlhla z toho, jak chtivě osahával albín jeho pevné polokoule hýždí, natož když cítil jeho tvrdé péro! "Chtěl bys mě?" vydechl rozhicovaně, "vyšukat jednoho zatraceně tvrdého Itala - divoce a nenasytně? Chtěl bys?"
.
"Kdybych mohl, tak to hned udělám," zasténal Tobirama nad tou představou. Většinou si představoval, že Uchihy provrtá jeho kulka. Mohl by Izunu nabodnout na svou zbraň, ale sházelo mu potřebné vybavení. Žádný boj nelze dokončit bez správné přípravy. "Ale nemám tu žádné mazání." Byl úplně tvrdý, div se z toho neudělal, jak živě si to představoval. Hladil Itala po břiše a podbřišku. Dráždivě sjížděl až ke kořenu jeho mužství, než se uvolil vzít ho do ruky.
.
Izuna spokojeně zavzdychal. Takže Tobirama byl pro, možná by se v téhle chvíli spíš divil, kdyby tomu tak nebylo. "V mojí kapse… v uniformě…" zašeptal roztouženě a škádlivě se o albína dozadu otřel. Když bělovlasý muž našel v hromádce oblečení lahvičku olivového oleje, opět se začervenal. Bylo z toho totiž patrné, že už dopředu přišel do tohohle stanu s tím, že ho Tobirama ošuká. Nebo naopak, ale vypadalo to, že albín je rád ten dominantní a Izunovi to nevadilo.
.
Němec jen pobaveně zakroutil hlavou. "To jsem tedy nečekal, že jsi až takto nadržený." Docela ho to překvapilo, že Ital už sem přišel s tím, že si to rozdají. Ne, že by mu to vadilo, to rozhodně ne, jen to nečekal. Pohodil si malou skleněnou lahví. "Takže ti nebude vadit, když tě vyšukám?" zeptal se ještě pro jistotu, kdyby si to Izuna rozmyslel. Už se neskutečně těšil, jak ho ohne o jednu z beden a vyšuká mu rozkošnou jižanskou prdelku.
.
Izuna rozpačitě pohodil hlavou. Byl si vědom toho, že to vypadá trapně, ale momentálně pro něj byla důležitější tělesná potřeba než osobní hrdost. "No, pokud mi nenastavíš zadek ty, počítám, že jiná možnost nebude, protože dneska chci píchat," odpověděl následně s přimhouřenýma očima. Přitáhl si rázně Tobiramu k sobě a pevně sevřel v dlani jeho mužství. "Chci ho v sobě, chci, aby mě donutil zapomenout na tuhle zatracenou válku, až mě budeš píchat, rychle a divošsky," zavrněl.
.
"Takovému rozkazu se nemůžu vzepřít," ujistil Izunu albín a po páteři mu běhaly horké vlnky vzrušení. Izuna byl tak jiný, než všichni jeho předchozí milenci. Nepředvídatelný, silně vášnivý, hrozně po něm toužil. Chtěl si ho přivlastnit, i když jenom na pár okamžiků. Pocítit, že on je jen jeho a on sám je Izunův. Okamžik, kdy se stírají všechny společenské bariéry. Je jedno, jakou kdo má národnost, zvyky, náboženství. Milostný akt smete všechno stranou. "Opíchám tě přesně, jak si přeješ. Pěkně do tebe vniknu až po kořen a pak ti tu tvou prdelku vystříkám."
.
Izunovi naskočila husí kůže z těch perverzních slov. Bezděčně se malinko sevřel, jako by v sobě už cítil Tobiramova tepajícího ptáka. "Udělej to," procedil vzrušeně mezi zuby a sám se přesunul k vyskládaným bednám, které byly v příhodné výšce. Opřel se o hrubý dřevěný povrch dlaněmi a povolně vystrčil zadek, přičemž se mírně rozkročil, čímž poskytl Tobiramovi pěkně žhavý výhled a téměř ihned za sebou zaslechl vzrušené polknutí. "Umíš to?" popíchnul svého milence provokativně.
.
Tobirama si musel vysvléct košili, bylo mu příšerně vedro. Hned jak se svršku zbavil, tak přistoupil k té vyšpulené prdelce. Sevřel ji pevně v dlaních a prudce natiskl do klína, až to s Izunou škublo. "Poznáš to na vlastní kůži," přislíbil albín a nechal nedočkavé ztopoření prokluzovat lákavým úžlabíčkem. "Spíš jestli jsi zvyklý. Kolik jsi jich měl v sobě? Kolik ptáků už tě vystříkalo?" ptal se perverzně.
.
Izunův hrudník se zrychleně zvedal, jak tělo černovlasého muže reagovalo na tu přemíru vzrušení. Jeho chřípí se lehounce rozšířilo a na udusanou zem pod ním dopadla drobná kapička preejakulátu. "Nebudeš první a doufám, že ani poslední," odpověděl diplomaticky, tak, jak to měl ve zvyku. Popravdě neměl zas tak moc zkušeností, aby se tím mohl chlubit, ostatně s jeho orientací nebyla příležitost, ale moc dobře už věděl, jak chutná něčí ocas v jeho prdelce. Takového pokrmu se nedalo přejíst a s jídlem roste chuť. "Doufám, že ty sám nejsi pa-aaah!" Izuna vyjekl, když mu mezi půlky skanul mastný potůček.
.
Tobirama rychle rozetřel olej, aby zůstal na těch místech, kde ho bylo nejvíc potřeba. Bříšky prstů si zkoušel prstenec svalů. Kladl mu mírný odpor. Zatepalo mu v klíně, když ucítil tu útlou horkost uvnitř druhého muže. "Už se nemůžu dočkat… agh, až do tebe zasunu," tak živě si to představoval, že mu z toho divoce tepalo v klíně.
.
Izunovy prsty se zaťaly do dřevěného povrchu bedny, až mu zbělely klouby. Bylo tak zvláštní, ale rajcovní cítit zase uvnitř sebe něčí prsty. Oddechoval pomalu jako kůň po cvalu a hryzal se do spodního rtu, zatímco ho Tobirama důkladně roztahoval. Na čele mu vyskočily krůpěje potu a nahlas zasténal, když Němec narazil v jeho těle na zvláštní místečko, jehož dráždění ho přivádělo k šílenství. Ihned si však připlácl dlaň na pusu. Ani si raději nepředstavoval ten poprask, kdyby někdo přišel.
.
Albín zkušeně prozkoumával nitro milence a uchvácen jeho tělem si s ním zvrhle hrál. Bylo to nové a vzrušující. Už hodně dlouho nikoho neměl, asi co odešel do armády a to už bylo hodně měsíců. Volnou rukou přejížděl po zpoceném chvějícím se těle a s potměšilým úšklebkem zajel Uchihovi mezi nohy. Solidní macek mu hned začal přirážet do dlaně. "Trochu se mírni, nebo se mi hned uděláš."
.
"A byl by to problém?" zasténal Uchiha roztouženě, "zvládnu to klidně i dvakrát." Chtivě se vybízel Tobiramovým prstům i dlani a snažil se krotit svoje hlasové projevy. Rajcovala ho myšlenka na Tobiramova ptáka, kterého bude mít za chvíli v sobě. Jeho dírka byla brzy uvolněná a připravená, jen albína přijmout. "Strč ho do mě!" poručil si necudně a ohlédl se dozadu, "strč mi ho tam a vymrdej mě… tvrdě, zvířecky." Zajímalo ho, jak divoký bude Němec jako milenec.
.
"Chci se udělat s tebou," zavrněl toužebně do nastaveného ucha. "Vystřílím do tebe celý zásobník." Stáhl se a udělat to, po čem oba prahli. Přidržel žalud u vstupu do Uchihova těla a několikrát škádlivě zatlačil. Stálo ho to hodně sebeovládání, aby se dokázal držet zpátky a nevniknul do něj nadoraz. Ital pod ním nespokojeně skučel a snažil se přirážet proti němu. Snad nikdy neviděl nikoho nadrženějšího. Válka z nich dělala sexuálně vyprahlé bestie. Dost bylo laškování. Na řadě byla akce.
.
Izunovy zorničky se lehounce rozšiřovaly a jeho ústa se pootevírala úměrně s tím, jak do něj Tobirama začal pronikat hlouběji a hlouběji. Byl připravený a uvolněný, ale i tak bylo znát, že v něm dlouho nikdo nebyl. Bolelo to, i když míň, než se původně obával. "Sakra, i ta tvoje žížalka mi dává zabrat," oznámil Izunovi provokativně a téměř ihned zaskučel, jak do něj Tobirama za trest zasunul prudčeji a ne tak opatrně. "Au," postěžoval si, "bacha, nebo se prohodíme!"
.
"Moc si nevyskakuj. Nevím, kdo teď dává Itálii na frak," uchechtl se, jak oni sami symbolizovali obě země. Téměř surově si držel Izunovu prdelku u sebe a zalykal se rozkoší. Vnímal každičké stáhnutí svalů uvnitř, jak se milenec pohnul. Vězel v něm jako ve svěráku. Kdo by to byl řekl, že bude ještě rád v zajetí tak vášnivého Itala. On mu ukáže, co ta jeho žížalka dokáže.
.
Izuna ostře vydechl, když se do něj Tobirama dostal až nadoraz. S tou délkou to poněkud přeháněl, i když na něj Němec v tomhle ohledu nedosahoval, rozhodně bylo co cítit. Roztahoval ho, ale bylo to vzrušující. "T-Tobiramo," zakňučel a jednu dlaň přesunul do svého vlastního klína, aby se začal rytmicky honit, "p-prosím, vyšukej mi zadek. Vystříkej mě, udělej mi to! Rychle!"
.
Albín se nerozpakoval Uchihu uposlechnout do posledního slova. Zkusmo projel cestičku, jestli je všechno v pořádku, než začal razantně přirážet, až se natiskl k zpoceným zádům Izuny a mohl po plných doušcích vdechovat dráždivý pach. Tlačil na Itala tak intenzivně, že se musel opřít předloktími o bednu s vojenským materiálem.
.
"Áaah!" zakvílel Izuna procítěně, ale okamžitě se znovu silně kousnul do rtu, aby ho nebylo slyšet ven, i když stanová celta byla dost silná. Byl to tak intenzivní prožitek, že přivíral blahem oči jako kočka a zcela nestydatě začal vycházet albínovi vstříc, přestože než si jeho vnitřní sliznice uvykla, pálilo to. "Ano… ano! Prosím… víc, přitlač!" pobízel svého milence a volnou ruku, kterou si zrovna nehonil péro, položil na hřbet Tobiramovy dlaně, kterou se opíral. Dřevěná hrana bedny se mu zarývala do podbřišku, ale bylo mu to jedno. Cítil a vnímal jenom toho německého macíka, který mu projížděl zadek jako fretka.
.
Oba hodili útrapy války za hlavu, jako kdyby byli v bublině a nedokázalo k nim proniknout vzdálené štěkání samopalů a výbuchy. Pro oba dva existovala jen přítomnost, která je svými chtivými drápy poutala k sobě a nechtěla pustit. Tobirama řádil jako utržený ze řetězu. Tvář měl soustředěnou usilovnou činností, zuby pevně stisknuté, aby mu neuklouzlo jediné zasténání, kterým by se mohl prozradit.
.
Izuna se také snažil krotit, ale na rozdíl od bělovlasého muže mu sem tam přeci jen uniklo tlumené zasténání a při silnějších prožitcích mačkal Tobiramovu ruku, až měl dojem, že mu poškrábe boční strany dlaně. Ochotně se nechával unášet vlnami dlouho odpírané rozkoše a jeho vzrušení ještě podtrhovaly všechny ty perverzní sluchové vjemy, mlaskání přírazů, zrychlený dech, vrzání beden. Nakonec naléhavě stáhl jednu Tobiramovu dlaň mezi vlastní nohy a obtočil jeho prsty kolem vlastního přirození, nechal tam však i svoji ruku.
.
Kapička potu se rozstříkla o Izunova záda. Noci byly tady na jihu teplé a takováto vzrušující činnost jen podtrhovala celou horkost noci. Albín neváhal svému milenci odpomoct všemi možnými způsoby. Sám si to užíval jako nikdy. Sytil svůj hlad po perverznostech a honil toho nestoudného Itala, který pořád žadonil o víc. Však už měl na krajíčku. Tohle bylo příliš dobré, než aby to dál oddaloval.
.
Černovlasý muž se nechával projíždět a sám už si byl jistý, že brzy bude. V podbřišku mu žhavě mravenčilo a jeho tvrdá kláda tepala nedočkavostí. Společně s albínem se honil o sto šest a nabodával se dozadu na jeho ztopoření, přičemž jeho zadek pleskal o Tobiramovy slabiny. "Jo… JO! Už to skoro… už… stiskni ho… aaah!" Izuna se prohnul v zádech a jeho zuby lehce prokously měkkou tkáň jeho rtů, aby zadržely slastný výkřik. Jejich prsty zvlhly produktem jeho chtíče.
.
Albín v duchu zaúpěl, jak se Izuna při vrcholu stáhl. Byl ještě užší! A to si myslel, že to už nejde. Vyklouzl a drsně si probojoval cestu zpátky. Bylo to tak intenzivní, že stačilo pár prudkých pohybů pánví a i on se udělal. Div se mu slabostí nepodlomily nohy, jak se v těle rozlila mocná tsunami a zaplavila ho pocitem absolutního uspokojení. Držel si milence těsně u sebe a zmoženě dýchal do jeho kůže.
.
Izuna cítil teplé semeno rozlévající se v jeho útrobách a Tobiramovy rty na svém rameni. Byla to opojná kombinace, ještě když v něm samotném doznívaly poslední záchvěvy orgasmu. Němcův pták v něm postupně měkl a ochaboval, dokud sám s mlasknutím nevyklouzl z jeho dírky následován potůčkem spermatu. Ani pak se ale od sebe oba muži neodlepili. "Byla to nádhera," vydechl blaženě a zvedl Tobiramovu ruku, aby přitiskl rty na hřbet jeho dlaně.
.
"To tedy bylo," zavrněl Tobirama spokojeně zmožen divokým sexem. Narovnal se, aby pustil Izunu ze svých spárů. Chtěl se na něj podívat zepředu. Vypadal rozkošně. Exotický italský vzhled, zrudlé tváře od prožitého vzrušení a temné černé oči, v kterých zářilo nadšení a spokojenost. Neodolal potřebě zulíbat rty, které nesly stopy po násilí.
.
Zůstali spolu, dokud jejich těla nevychladla, líbali se a sem tam trošku mazlili. Potom už se museli obléknout a Izuna s omluvným úsměvem zvedl provazy. Bylo mu to proti srsti, ale nebylo zbytí, Tobirama byl pořád válečný zajatec. Skoro se až styděl, když ho přivazoval ke kůlu, zatímco pod spodním prádlem měl ještě půlky slepené Tobiramovým semenem. Naposledy svého milence políbil na zrudlé rty a pošeptal mu do ucha, že si to brzy zopakují. Odešel ze stanu s tím, že se musí v potoce umýt.
 


Komentáře

1 Deny Deny | 11. srpna 2018 v 9:43 | Reagovat

Izuna je teda pěkně nadrženej. Já se jen divím, že je nikdo z toho stanu neslyšel.
Ti dva se k sobě perfektně hodí. Byla by škoda, kdyby je pak Maddie od sebe oddělil.

2 XXMikki XXMikki | 11. srpna 2018 v 9:52 | Reagovat

😍😍😍 Skvělá kapitola!! Snad jejich románek bude pokračovat, i když v sobě války to je těžké, ještě když jsou proti sobě. No.. Tak třeba to dopadne dobře. Snad.

3 Diki-chan Diki-chan | 11. srpna 2018 v 12:38 | Reagovat

Žížalka... Já z toho vždycky tak strašně moc nemůžu. xD

4 Ivana-chan Ivana-chan | E-mail | 11. srpna 2018 v 22:24 | Reagovat

To bolo dokonale. Krasne si to spolu uzili. Naozaj sa k sebe hodia. Ale ako spomenula deny. Je zaujimave ze ich nikto nepocul. Len aby izunu teraz napristihol madara. Ci ich nepocul... booooze som zvedava ako toto dopadne.

5 Káťa Káťa | E-mail | 12. srpna 2018 v 18:40 | Reagovat

hm..to ještě bude láááska :D..přála bych jim šťastný konec :-/..

6 Tara Tara | Web | 13. srpna 2018 v 21:33 | Reagovat

uf uf uf, nikdo je nenachytal a mohli si užít nikým nerušenou chvilku :3 doufám, že jich zažijí ještě spousty :)

7 Smajli Smajli | Web | 17. srpna 2018 v 4:41 | Reagovat

[1]: To já taky, takoví dva kaňouři… to muselo bejt rodeo =D Madaru by asi nezajímalo, jak se k sobě hodí =D

[2]: Tobirama má štěstí, že se o něj Madara zatím příliš nestará, jinak by skončil románek hodně brzy =D

[3]: To je náhodou prima přirovnání =D

[4]: Kdo ví, možná je někdo slyšel, možná ne 3:) To se dozvíte příště… koneckonců zbývají už jen pouhé dvě kapitoly do konce povídky =D

[5]: Třeba spolu ještě utečou, co ty víš =D

[6]: Jsou to takové blažené chvilky v pekle, hodně vzácné… kdo ví =D

8 Komentátora Komentátora | 20. srpna 2018 v 14:24 | Reagovat

Tak a ted  bude před stanem stát madara😄

9 Smajli Smajli | Web | 20. srpna 2018 v 15:04 | Reagovat

[8]: Lepší by bylo, kdyby před stanem stál MadarOVI =D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama